Trápí mě, že se lidé nezajímají o věci veřejné, říká zlínský lídr Zelených

Před čtyřmi lety se chtěli dostat do zlínského zastupitelstva společně s Piráty. Teď ale Strana zelených jde do komunálních voleb v krajském městě sama a s několika nezávislými kandidáty.

„Jednání s Piráty nebyla úspěšná. My jsme zájem měli, ale nakonec jsme se nedohodli. Podle mě je to škoda, máme v programu řadu styčných bodů a témat. Jde o zbytečné tříštění sil,“ řekl Tomáš Pasterný, lídr kandidátky Nezávislí a Zelení pro Zlín.

Zelení se do městského zastupitelstva ve Zlíně dosud nikdy nedostali, opravdu věříte, že to můžete dokázat nyní a navíc bez Pirátů, kteří už jsou parlamentní stranou?
U minulých zlínských voleb jsme podle předběžných odhadů měli mít slušný výsledek, ale nakonec z toho bylo 3,7 procenta, což pro nás bylo zklamání. Teď už se nějakými odhady nezatěžuji. Zastáváme určitý hodnotový a myšlenkový proud, který má smysl hájit, a věříme v jeho budoucnost. Proto jej reprezentujeme i ve Zlíně. A jestli úspěch přijde teď, za čtyři nebo osm let, to se uvidí.

Nemůže vám uškodit fakt, že voliči mají vaši stranu spojenou s různými ekologickými organizacemi, které blokují výstavbu důležitých silnic?
To je zjednodušený pohled, zdaleka ne každý aktivista nebo spolek, který se vyjadřuje k nějaké stavbě, má něco společného se Zelenými. Ale je pravda, že hájíme ekologický pohled na dění ve společnosti. A pokud mají zmíněné organizace dostatek informací, že má smysl bojovat proti nějaké stavbě, a postupují podle zákona, tak je to jejich právo. Obecně platí, že občanský aktivismus má od nás velkou podporu.

Dlouhodobě se stavíte proti hazardu a požadujete jeho plošný zákaz ve Zlíně. K referendu o něm však v lednu 2015 dorazilo jen 12 procent lidí a navíc počet automatů postupně klesá. Není to signál, že toto téma není pro obyvatele tak palčivé?
To, že ubude polovina automatů z tisíce, situaci neřeší, výše prosázených peněz v automatech naopak roste. Kdyby se referendum konalo souběžně s komunálními volbami, účast by byla daleko větší. Ale nakonec přišlo přes sedm tisíc lidí a drtivá většina byla pro zákaz. Podle odhadů se negativní dopady hazardu dotýkají zhruba deseti procent obyvatel a často jde o dramatické příběhy, kdy gambler zadluží celou rodinu. Proto nejde říct, že by to nebylo důležité téma. Každého trápí něco jiného.

Kvůli automatům jste se s vedením města dostal do ostrého konfliktu, už se vaše vztahy zlepšily?
Ohledně hazardu společnou řeč nenajdeme. Dlouho jsem pátral, proč k němu město přistupuje tak vstřícně, a došlo mi to až loni, kdy se objevila informace, že Starosty a nezávislé podpořil pěti miliony korun Ivo Valenta, majitel hazardního holdingu Synot. Zlínský náměstek pan Běták přitom na zastupitelstvu veřejně tvrdil, že STAN nemá z hazardu ani korunu. Vyzval jsem jej proto k odstoupení a vztahy byly skutečně na bodu mrazu. Od té doby se tak mohly jen zlepšit. S panem primátorem Adámkem jsme zakopali pomyslnou válečnou sekeru na akci na podporu prezidentské kandidatury Jiřího Drahoše, stejně tak jsme se shodli na tom, jak připomenout výročí 17. listopadu.

Hodně zdůrazňujete téma transparentní radnice a větší otevřenosti města. Lidé však přece informace mohou získat, zastupitelstva se přenášejí na webu, radní chodí na pravidelné debaty s lidmi a aktivní jsou i komise místních částí.
Uvedu konkrétní příklad plánované výstavby bytového domu v Lorencově ulici v centru Zlína. Kvůli němu bude zrušená část parku, který využívali tamější obyvatelé. Proč s nimi magistrát nekomunikoval předem? Místo toho s developerem v tichosti vyměnil kus pozemku za jiný, a kvůli tomu tam vyroste sedmipodlažní dům. Lidé přece měli být předem informováni o tom, co se tam chystá. Takto mají pocit, že „zase rozhodli ti papaláši tam nahoře“, a jsou právem naštvaní. Stejně tak se dalo předejít situaci v parku za divadlem.

Chápu, že nikdo není rád, že mu před okny vzniká nová zástavba, ale byty někde musí vznikat, ne? A tamější místo je v územním plánu určené k zástavbě.
Je pravda, že člověk z druhé strany Zlína tento problém nemusí vnímat. Ale narážím spíše na to, že občané teď mají oprávněný dojem, že jejich názory nikoho nezajímají. Každý nemůže sledovat úřední desku nebo vývěsku a chodit v pracovní době na zastupitelstvo. Pokud chceme, aby se obyvatelé angažovali, musíme jim dát prostor a informace. Obzvlášť v případě, kdy se jich to jednoznačně týká, aby to mohli alespoň nějakou měrou ovlivnit. To se tady nepodařilo. Obecně mě trápí, že se lidé víc nezajímají o věci veřejné. Já sám dělám, co mohu, třeba už před osmi lety jsme založili festival Zlínské jaro. Veřejný prostor patří nám všem a je třeba o něj pečovat.

V programu uvádíte, že Zlín není univerzitní město v pravém slova smyslu. Proč si to myslíte?
Studoval jsem v Českých Budějovicích a zažil jsem, jak vypadá zapojování studentů do akcí ve městě a propojování jejich profesní dráhy s životem na daném místě. Tohle tady bohužel nefunguje. Řada lidí sem přijede jen vystudovat a pak se zase vrátí tam, odkud pochází. Ke Zlínu si nevytvoří žádnou vazbu. Proto chceme daleko intenzivnější spolupráci mezi studenty, univerzitou a magistrátem. Je to velké téma, jak udržet mladé lidi ve Zlíně. Žijeme v krásném městě plném zeleně, které má určitě co nabídnout.