Zlín má mít blíž k Otrokovicím, říká lídr Nového Impulsu

Nabídku, aby se stal lídrem kandidátky hnutí Nový Impuls pro Zlín, dostal v červenci od Milana Plesara, předsedy partnerského Nového Impulsu pro Otrokovice. A Jan Hrbáček na ni kývl.

„Milan mě požádal, abych se stal hlavní tváří kandidátky. Chtěl bych pomoci tím, co dělám i ve firmě: najít možné finanční úspory a rozvíjet technologie a věci, aby byly ku prospěchu,“ říká čtyřicetiletý muž, který pracuje jako technický náměstek výrobního družstva Obzor Zlín.

Oba Nové Impulsy jsou tedy provázané a mají blízký vztah?
Ano, našli jsme hned společnou řeč a domluvili se na spolupráci. Je to logické, půlka lidí z Otrokovic jezdí do Zlína pracovat, města k sobě mají blízko. Pokud zlevníme jízdné v MHD a cenu vody, budou z toho profitovat všichni.

Ptám se i proto, že Plesar je od podzimu 2016 krajským zastupitelem zvoleným na kandidátce Starostů a nezávislých (STAN), a teď jde Nový Impuls do komunálních voleb ve Zlíně právě proti STAN, který tady má primátora a také Plesarova kolegu z krajského zastupitelstva Miroslava Adámka. Není to trochu zvláštní?
Nemyslím si, že by mezi nimi byla nějaká rivalita. Neděláme špinavou kampaň a nikoho nepomlouváme. Kandidátku stavíme pomyslně proti všem, nejde jen o STAN.

Ale můžete jim ubrat procenta a ovlivnit počet zastupitelů.
Když jsem se s panem Plesarem bavil, shodli jsme se, že spolupráce radnic Zlína a Otrokovic by v řadě věcí mohla být lepší. Navíc když se podíváte na současné dění ohledně sporu o vodárny a náladu vůči Veolii, je otázkou, zda se STAN do zlínského zastupitelstva vůbec dostane.

A jaký výsledek podle vás budete mít vy?
Skromně to odhaduji na pět až osm procent. (úsměv)

Co je vůbec hlavní bod programu Nového Impulsu pro Zlín?
Především úspory a lepší hospodaření magistrátu. Dám příklad: Evropská unie před pár dny zakázala halogenové žárovky. Dobře, nic proti. Teď by je stačilo vyměnit za LED žárovky. Ale pojďme s výhledem ještě o krok dál. Třeba s tím, že máte ulici, kde je dvacet lamp a za noc tam projde jeden člověk. Můžeme instalovat senzor na pohyb těchto lidí, a jak člověk půjde, tak se lampy rozzáří na 100 procent svého výkonu, a jak přejde, tak se zase sníží na třeba 25 procent. Tím se sníží náklady na energii i světelné znečištění. Tím se dostávám právě k centrálním nákupům. Jsou mnohé obory, kde si firmy konkurují, ale společně nakupují třeba na burze. Například jen u nás ve firmě společnými nákupy pohonných hmot uspoříme deset tisíc korun ročně. A Zlín a Otrokovice mají hodně navzájem provázaných společností. Společným vysoutěžením uspoříme oproti dnešnímu stavu minimálně 60 milionů korun za rok.

Centrální nákupy už ve Zlíně fungují a město tak ušetří miliony korun ročně. Máte příklad nějakého města v Česku, které takto uspoří desítky milionů?
U centrálního nákup je problém zejména v ochotě jej využívat, ale třeba Jihlava je na burze elektrické energie.

A kde berete jistotu, že se vám opravdu podaří získat tolik peněz navíc?
Je to v prvé řadě o tom chtít. Pokud se Zlín a Otrokovice opravdu domluví, tak to půjde. Když to šlo v jiných městech, může i tady.

Slibujete také zavedení bezplatné městské hromadné dopravy ve Zlíně pro žáky základních, středních či vysokých škol a obyvatele města nad 60 let. Nebo chcete jako kompenzaci za špatnou kvalitu životního prostředí vyplácet seniorům 3000 a školákům 1000 korun ročně. Jaký mají podobné jednorázové příspěvky význam?
Třeba u dopravy jde o to, že lidé musí dýchat špatný vzduch, protože městem projíždí hodně aut. Peníze, které obdrží, mohou použít například na nákup léků nebo pobytu v lázních. Město podobně kompenzuje i za bydlení v blízkosti skládky Suchý důl, obyvatelé na Zboženských rybnících proto neplatí za svoz popelnic. MHD zdarma zase mnohé lidi přiměje, aby jí víc jezdili.

Rádi byste přidali na platech strážníkům či pracovníkům technických služeb či 5000 korun pro každé narozené dítě a 3000 korun pro prvňáčky. Neměly by ušetřené peníze jít spíše na investice města, než aby se jen vracely lidem?
Vnímám to jinak. Podívejte se například na městskou policii, kde už teď chybějí tři strážníci a podle mých informací do konce roku mohou skončit další. I jiná města takto doplácejí na mzdách, tyto peníze se z hlediska bezpečnosti města určitě vyplatí.

V programu máte rozšíření kapacity stávajících mateřských škol. Ale ta už je naplněná a všechny děti se ve Zlíně do školky dostanou.
Jde o to, že v populační křivce je sinusoida a teď jsou silné ročníky, ale pokud chcete dát menší dítě, musíte se hodně snažit. Pokud však dětí ubude, chceme vybudovat nové školky s multifunkčním využitím a ty pak případně převést na menší asistenční byty a pokoje pro seniory. Hlavně se nesmí nikomu prodávat tyto budovy, jak tomu bylo v minulosti.