iDNES.cz

Může se stát, že se k nádraží v centru někdo vrátí, věří brněnští Zelení

  7:14
Na pozici jedničky nahradila dlouholetou hlavní postavu brněnských Zelených – nynějšího náměstka primátora Martina Andera. A kdyby měla Jasna Flamiková vybrat jen jediný bod z volebního programu strany, zvolí boj proti suchu a vedru ve městě.

Devětačtyřicetiletá Jasna Flamiková je bývalá ředitelka Nadace Veronica. V zastupitelstvu Brna-střed za Zelené působí už třetí volební období, poslední čtyři roky jako místostarostka pro dopravu a životní prostředí. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Zvláště po letošním létě, které bylo extrémní, se musí začít masivně investovat do této oblasti,“ tvrdí místostarostka městské části Brno-střed.

Ale Zelení nejsou první rok ve vedení města ani Brna-střed. Nebylo ani první horké léto. Proč jste s tím něco neudělali dřív?
Děláme s tím něco průběžně. Vysazují se v ulicích nové stromy, revitalizují se parky, jen na Brně-střed to bylo Mendlovo náměstí, Křídlovická, Zahradnická nebo Kapucínské terasy. V centru jsme vybudovali osm nových pítek.

A co nového chcete prosadit?
Brno by mělo rozjet dotační programy na podporu zelených střech, protože rozdíl teplot mezi normální a zelenou střechou je až čtyřicet stupňů. Navrhujeme, aby se v centru mnohem víc používaly popínavé rostliny, protože relativně rychle rostou a kořeny dosáhnou hluboko pro vodu. Na Dominikánském náměstí, které se teď opravuje, budou nové stromy, stejně jako na Solniční ulici. Jsou nejefektivnější, vytvářejí stín a vzrostlý strom dokáže uvolnit až 400 litrů vody a tím ochladit ovzduší.

Jako ústřední téma minulé volební kampaně jste měli zachování nádraží v centru. Referendum ale nebylo platné, protože přišlo málo lidí. A koalice nakonec odhlasovala odsun nádraží k řece. Jak teď hodnotíte strategii Zelených, udělali byste něco jinak?
To je zajímavá otázka, nad tím jsem nepřemýšlela. Rozhodně nás ale mrzí, že zatímco my jsme zachovali svůj předvolební slib, někteří od něj odstoupili.

Můžete být konkrétní?
Ani Žít Brno, ani Piráti nehlasovali pro nádraží v centru. Zaštítili se poměrně nerealistickou představou severojižního kolejového diametru. Z hlediska investic je to přitom možná složitější projekt než samotný odsun nádraží. Takže my si stále myslíme, že všechny souvislosti odsunu nebyly zhodnoceny a pořád se může stát, že se k variantě nádraží v centru někdo vrátí.

Rozhovory s lídry

  • Rozhovorem s Jasnou Flamikovou (Zelení) pokračuje série představení hlavních stran a hnutí, jež ve volbách usilují o křesla v brněnském zastupitelstvu.
  • Pořadí rozhovorů se odvíjí od výsledku loňských parlamentních voleb v Brně.

Opravdu tomu věříte?
Vždyť i dopravní experti upozorňovali, že odsunutá varianta je větší riziko z hlediska komfortu cestujících i provozních a investičních nákladů. Aby se ulehčilo přetížené městské dopravě v centru, navrhli jsme podzemní tramvajový diametr, který pomůže řešit aktuální problém, ať bude nádraží stát kdekoliv. Mohl by být relativně rychle postavený i bez pomoci státu a je levnější než železniční diametr.

Co považujete za největší chybu Zelených v uplynulém volebním období?
Že jsme dovolili dát hnutí Žít Brno dopravu. Dodneška doplácíme na to, že si to při koaliční krizi trochu vyvzdorovali. Některé projekty se téměř zastavily, třeba rezidentní parkování či stavba záchytných parkovišť. Jen za Brno-střed máme asi sto nevyřízených podnětů na odboru dopravy. A to jsou věci jako nové přechody nebo legalizace parkovacích míst kolem nemocnice v Hybešově ulici. Nic se neposunulo ani v cyklodopravě. Obří problém je také vzájemná nevraživost mezi pěšími, cyklisty a řidiči aut. Ti by si měli uvědomit, že když jich část přesedne na kola, uvolní se jim silnice. Zároveň když cyklisté dostanou bezpečnou infrastrukturu, nebudou mít potřebu jezdit po chodníku, což zase jako ohrožení vnímají pěší.

Volby 2018

Do koaliční smlouvy se vám podařilo prosadit snížení ceny roční šalinkarty a také elektronický kupon. Měli jste tam ale také třeba opatření proti smogu. Proti nízkoemisní zóně či MHD zdarma při smogové situaci se postavil zbytek koalice. Je to pro vás téma i v dalších čtyřech letech?
Projekt na nízkoemisní zónu je zpracovaný. Narazili jsme na to, že musíte řidičům umožnit objízdnou trasu. Takže dokud se nedostaví Žabovřeská a Tomkovo náměstí jako součást velkého městského okruhu, není možné zóny zavést. Dvě třetiny znečištění přitom vyprodukuje asi jen desetina aut s neseřízenými dieselovými motory či vymontovanými filtry.

Co další opatření?
Daří se převádět městské autobusy na plyn, polovina vozového parku už na něj jezdí. Každý rok se vysadí asi 600 nových stromů do ulic. A patří sem i rezidentní parkování. Většina obyvatel Brna-střed říká, že denně hledá půl hodiny místo a jezdí okolo. Když se tedy podaří zregulovat automobilovou dopravu, část řidičů do centra nepojede. Rezidenti najdou rychleji parkovací místo a nebude se zbytečně znečišťovat ovzduší kroužením po ulicích.

Pohledem zvenčí Zelení nepůsobili v koalici příliš výrazně. Přitom Martin Ander byl náměstkem primátora. Šli byste do takové koalice znova?
Myslím, že jsme vidět byli. Prosadili jsme třeba transparentní hlasování radních a komisí, omezení herbicidů při úklidu veřejných prostranství nebo revitalizaci nábřeží Svratky. Elektronickou šalinkartu využívá 30 tisíc Brňanů. Za ty čtyři roky se Brno hodně posunulo. V žebříčcích srovnání kvality života vychází příznivě, na některé projekty se jezdí dívat odborníci z Česka i ze zahraničí, třeba na Rapid Re-Housing.

Ander měl v gesci územní plán. Ten je klíčem k tomu, aby se v Brně stavěly byty, zvlášť v situaci, kdy každý rok stoupá jejich cena o 15 procent. Proč se územní plán nepodařilo dotáhnout?
Přípravu nového územního plánu Brnu nesmírně zkomplikoval Jihomoravský kraj ještě za exhejtmana Michala Haška (ČSSD). Protlačil zásady územního rozvoje kraje bez respektování připomínek okolních obcí. Proto je později shodil soud. A město nemůže pracovat na novém územním plánu, dokud nejsou přijaty zásady územního rozvoje kraje. Pokud jde o aktualizaci plánu, tam je to jako přes kopírák. Velký problém byl, že se ignorovaly připomínky nejen lidí, ale i městských částí. Takže v roce 2015 soud zrušil i aktualizaci a muselo se začít znovu. Co se nám ale podařilo prosadit, byl vznik Kanceláře architekta města Brna, která dostala nový územní plán na starost a organizuje architektonické soutěže. Ve stávajícím plánu je přitom asi 430 hektarů, kde se může stavět bydlení. Problém jsou majetkové vztahy, které developeři nechtějí řešit. Další háček pak investice do infrastruktury, která je drahá.

Martin Ander byl významnou postavou Zelených několik volebních období. Teď se rozhodl kandidovat až z obtížně volitelného šestého místa. Jaká bude jeho další role ve straně?
My si myslíme, že to volitelné místo je. Doufáme, že získáme sedm zastupitelů, což je asi deset procent hlasů. Jaká bude další role pana Andera, hodně záleží na něm. Zelené neopouští. Je ale zvyklý pracovat s vysokým nasazením a to není slučitelné s tím, že má tři malé děti.

zpět na článek