Zámek Hluboš na Příbramsku se po letech chátrání dočká revitalizace

„Jezdili jsme okolo a viděli, jak celý areál chátrá. Snažili jsme se o tom něco zjistit. První prohlídku jsme se zástupcem realitní kanceláře absolvovali loni v červenci. A další tři a půl měsíce jsme hledali možnosti, jak zámek s přilehlým parkem revitalizovat a zachránit,“ říká nový spolumajitel zámku Hluboš Jiří Landa.

Když prvně vstoupil do filmového sídla Grácie z televizního seriálu Pojišťovna štěstí, který se zde natáčel v letech 2005 až 2008 s Jaromírem Hanzlíkem, Kateřinou Brožovou, Jiřinou Jiráskovou, Nikol Štíbrovou, Vojtěchem Kotkem a dalšími, obklopovala ho osm let nesekaná a nekácená džungle, z budov opadávala omítka a uvnitř byla spousta haraburdí. 

Rodina původních majitelů, potomci příbramského továrníka Josefa Kolaříka, dostala hlubošský areál zpět v roce 1991. Téměř dvacet let se snažili navrátit zašlou slávu zámku, kde se kromě Pojišťovny točil v roce 1937 třeba i film Děvčata, nedejte se s Adinou Mandlovou. V roce 2001 zpřístupnili také stálou expozici věnovanou prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi a jeho ženě Charlottě.

Pomsta jménem restituce

O devět let později ale hlubošský zámek pro veřejnost uzavřeli. Důvodem byl ztrátový provoz. Údržba historických budov a parku stála rodinu předchozích majitelů kolem dvou milionů ročně, které provozní příjmy zdaleka nepokryly. Proto se rozhodli areál prodat. Z původně požadovaných sto milionů korun klesla cena nejprve na čtyřicet, pak sedmnáct a nakonec až na patnáct milionů korun.

„Z pohledu budoucího investora byl i za korunu drahý. Bylo to přesně tak, jak řekl jeden český šlechtic: ‚Chcete-li se člověku v Čechách pomstít, vraťte mu zámek v restituci‘,“ říká Jiří Landa, který spolu s dalšími investory založil kvůli Hluboši firmu Zámek Hluboš, s. r. o. Ta společně s brněnskou společností Revenium z. s. plánuje obnovu a oživení letního sídla TGM, jež se skládá ze tří budov – zámku, bývalé konírny a správcovského domku u cesty.

„Začínáme přestavbou koníren, kde kdysi sídlilo učiliště a mělo tam své dílny. Chceme je přestavět na manufakturu s ruční výrobou potravin bez chemie, barviv a konzervantů. Plánujeme vyrábět hořčice, octy a například i mýdla a vznikne zde také minipivovar,“ přibližuje Landa.

V připravované manufaktuře chce dát práci lidem se zdravotním postižením. „Naše filozofie je, že je můžeme zaměstnat i bez chráněných dílen. Jde jen o to, vybrat vhodné kandidáty schopné zvládat přidělenou práci,“ konstatuje Jiří Landa. Nyní po digitálním zaměření a vyklizení bývalých koníren s kolegy vyřizuje stavební povolení na manufakturu s minipivovarem.

Podobně postupují také u dvojpatrové zámecké budovy, kterou vyklízejí i za pomoci dobrovolníků. „První dobrovolnický den jsme měli 19. května. Další bude teď v sobotu a také o letních prázdninách, kdy už u nás budou moci přespat také rodiny s dětmi ve stanech. S tím, že pomohou u nás na zámku a budou mít čas se podívat třeba na Svatou Horu nebo do Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše,“ plánuje Hana Potměšilová ze společnosti Revenium, která dlouhodobě pracuje se zdravotně postiženými lidmi.

Prověšený strop za statisíce

Po vyklizení zámecké budovy bude následovat její digitální zaměření, stavebně-historický průzkum a konzultace s památkáři. „Teprve pak budeme schopni říct, k čemu konkrétně bude sloužit,“ míní Jiří Landa.

Podle předběžných plánů by v jedné části zámecké budovy mohlo vzniknout ubytovací zařízení pro návštěvníky. V další by se odehrávaly kulturní a společenské akce – koncerty, divadelní představení, svatební hostiny a podobně. Část by sloužila jako galerie, případně by vznikl prohlídkový okruh.

První návštěvníci by sem podle současných majitelů mohli zamířit přibližně za pět let. Práce totiž budou trvat poměrně dlouho – nejen proto, že je zámek památkově chráněn a veškeré úpravy budou muset provádět pod dohledem památkářů a s jejich souhlasem.

„Ale i proto, že nejstarší část zámecké budovy je napadena dřevomorkou a přesný rozsah ještě neznáme. Dále nás čeká záchrana vzácné fresky v hlavním sále v přízemí,“ vysvětluje Jiří Landa.

Nástropní malba má statickou vadu. Strop, který ji nese, byl příliš zatížen příčkami horního patra a došlo k jeho prověšení. V první etapě bude proto nutné nejprve strop zvednout nahoru, zespodu udělat bednění a zafixovat samotnou fresku. Teprve poté začnou vlastní restaurátorské práce na fresce.

Náklady na odstranění statické vady jsou odhadovány na statisíce. Restaurátorské práce jsou vyčíslené přes milion. „Vypsali jsme již sbírku a zažádáme také o dotace,“ dodává Jiří Landa.

Takzvané vícezdrojové financování využijí noví vlastníci i při postupné obnově celého zámeckého areálu, která podle hrubých odhadů vyjde až na sto milionů korun.