Věž je unikátní barokní technická památka. Voda z ní v minulosti zásobovala kašny až na Václavském náměstí. Jsou to vlastně dvě věže v jedné. Uvnitř viditelné části je široký komín, kudy byla do nádrže na vrcholu věže čerpána voda a odtud zásobovala velkou část pražského Nového Města. Největší překvapení na návštěvníky bude podle Karla Kučery, kurátora pražských věží Muzea hlavního města Prahy, čekat v nejvyšším podlaží. To skrývá takzvaný Lusthaus, sál s výhledem pro slavnostní příležitosti radních. „Jedná se o mimořádný manýristický interiér, svědčí o tom například kvalita omítek,“ vysvětluje Kučera.
Věž v minulosti prošla mnoha úpravami a nevyhnula se jí ani řada katastrof. „Stavba nese stopy po obléhání Prusy v 18. století. Byl to nejvyšší a strategicky nejdůležitější objekt v této části města,“ popisuje Kučera. Na fasádě jsou i díry po kanonech z druhé světové války. V minulosti stavba také několikrát vyhořela. Možná proto bude uvnitř už v úterý otevřena nová expozice Muzea hl. města – Praha hoří, která představuje téma požáru jako součást dějin města.
Na místě věže stávala nejdříve věž dřevěná, poté kamenná stržená povodní a nakonec dnešní barokní. Jejím autorem je slavný architekt Carlo Lurago, autor Klementina, ale i mnoha pražských šlechtických paláců a části městského opevnění.
Stejně jako se měnila podoba věže, měnila se i technologie uvnitř. Voda byla jímána do říčních studní, kam se dostávala z řeky přes pískový filtr. Díky síle dvou mlýnů voda putovala na nádrže ve věži. Celý systém se ale dočkal několika vylepšení, dřevěné trubky nahradila litina, zvětšovala se nádrž a uvnitř byla vybudována kamna, která se starala o to, aby nádrž nezamrzla. Posledním vylepšením byl parní stroj, který ve vodárně fungující až do roku 1909 nahradil sílu vltavských mlýnů. V dalších letech věž chátrala. „Nepodařilo se nám zjistit, čemu přesně sloužila, někdo říká, že tu byla dílna, mluví se i o kanceláři. Veřejnosti ale bude zpřístupněna vůbec poprvé,“ řekl Kučera. Vstupné je 100 korun, otevřeno je od úterý do neděle od 9 do 18 hodin.
Autor: Robert Oppelt, Deník METRO