Je to poloopuštěné údolí, kde jednou za čas projede auto a na jaře rozkvetou bledule. Údolí potoka Židovky na Náchodsku by však mohla přehradit hráz vysoká 32 metrů. Padlo by dvacet hektarů lesa, osm domů a několik dalších objektů. Tak vypadá podle plánů ministerstva zemědělství budoucí nádrž Židovka, která by měla zabrat údolí od Kozínku přes Vysokou Srbskou k Nízké Srbské v délce kolem kilometru.
„Zatopilo by to nejen domy u potoka, ale ohroženo je i pět nebo šest stálých rodin, které bydlí v kopci, jenže ne dost vysoko. Já doufám, že se toho nedožiju. Nás by to zatopilo, což by mě mrzelo, přece jen se tady člověk za celý život dost nadřel kolem domu. Soused nad námi by mohl jezdit až ke dveřím na lodičce, aspoň si z toho v hospodě děláme legraci. Starostovi bylo řečeno, že je to záležitost na třicet let, než se něco bude dělat. Ale když bude tak velký nedostatek vody jako loni, třeba to opravdu tady postaví,“ řekl truhlář Antonín Dostál z Vysoké Srbské.
Zdejší obec se ohradila, že v údolí se sbírá pitná voda, vede tam vysokotlak plynu a problém je i s náhradní silnicí v kopcovitém terénu. Také Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko s tím už dřív vyslovila nesouhlas, protože údolí bere jako poměrně zachovalé s výskytem bledulí a zvláště chráněných živočichů.
Podobně jako u dalších nádrží jde o dávné záměry. Oprášilo je ministerstvo zemědělství a Povodí Labe vzhledem k loňskému vládnímu usnesení o přípravě opatření ke zmírnění sucha a nedostatku vody (o záměru jsme psali zde).
Nádrže mají mít vodárenské využití, zajistit minimální průtok a někde přispět i proti povodním. Vodohospodáři dostali za úkol připravit revizi Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, kam navrhli osm nádrží v povodí Labe, z toho pět v Královéhradeckém kraji.
Nejde o plán jejich výstavby, ale o soubor území, která potřebují územní ochranu. Ministerstvo a Povodí už o návrzích jednalo s krajským úřadem i obcemi.
Nádrž v rovinatém terénu je nesmyl, říká obec
Největší pozdvižení vzbudil návrh nádrže Šárovcova Lhota u Lázní Bělohradu. Obec Šárovcova Lhota ji opakovaně odmítla jako úplný nesmysl. Vodní dílo by vzniklo takřka na rovině, takže kdyby hladina klesla o jeden metr, místy by voda ustoupila až o 250 metrů a líhli by se tam komáři.
Poradce Miroslav Svoboda obci spočítal, že než by se nádrž napustila, Chotečskému potoku by to trvalo asi deset let, a to nepočítal odpařování nebo vsakování části vody. Podle šéfa Povodí Labe Mariána Šebesty však nějaká nádrž v povodí Cidliny bude nutná.
Návrh na rozšíření Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod
Ministerstvo zemědělství nezmiňuje Latu a Šárovcovu Lhotu mezi aktuálně posuzovanými návrhy. Obce se vyjádřily ministerstvu zemědělství v prosinci 2015. Dosud platí generel z roku 2011:
Zdroj: Povodí Labe, rozlohy a objemy |
Spor o vodu zavládl také v Krkonoších. Sevřené údolí, kterým se jede z Horního Maršova ke Spálenému Mlýnu by mohlo za odbočkou na Pec skončit zatopené.
„Zdá se mi to jako naprostý nesmysl, který je v plánech už od dob Němců. Naše údolí by to zcela zatopilo a odřízlo obec od civilizace, změnilo by se tady i mikroklima. Chvíli jsem myslel, že to psal nějaký investor, který chce provozovat druhé Lipno nebo jachtařský klub, ale asi to je míněno vážně,“ podivil se starosta Malé Úpy Karel Engliš.
Nedaleké Peci pod Sněžkou by přehrada nijak nevadila, město si jen vymínilo, že náhradní silnici nechce vést přes Velkou Úpu, která je jeho součástí.
Proti přehradě se však staví Správa Krkonošského národního parku, protože vodní plocha by nenávratně zničila cenné přírodní partie ve východní části hor. Po značném odporu kolem Šárovcovy Lhoty a Latova údolí se ministerstvo zemědělství už o nich nezmiňuje.
Kdy se nádrže začnou stavět a zda vůbec, je podle ministerstva otázkou příštích 50 až 100 let.
„Spíš by se měla dělat drobná opatření v krajině než vše řešit nádržemi a jejich kaskádami,“ soudí vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Hana Heinzelová.