Když lidé ve Fryštáku vynášejí smetí, musejí si zvykat na několik nových věcí. Popelnice mají označeny čárovými kódy, na pytle s vytříděným odpadem přidávají visačky a do sběrného dvora si nosí kartičku.
Na internetu si pak mohou zkontrolovat, kolik odpadu vlastně vyhodí a vytřídí, a lze rovněž „soutěžit“, která domácnost je nejekologičtější.
Všechny tyto novinky jsou součástí Motivačního a evidenčního systému pro odpadové hospodářství (MESOH), který město spustilo na začátku října.
„Dlouhodobě si zakládáme na tom, že u nás lidé dobře třídí odpad. Chtěli jsme ale, aby celý systém byl průhlednější,“ vysvětlil fryštácký starosta Lubomír Doležel.
Radnice například zjistí, kdo kolik odpadu vytváří, ověří si, že se ve městě nevyhazuje odpad z okolních obcí, a rychle vypozoruje, co je potřeba v odpadovém hospodářství zlepšit.
Tento systém využívá ve Zlínském kraji už 14 obcí a stále se připojují nové.
„Za poslední rok se zapojilo pět obcí a v pár dalších jednání probíhají. Troufnu si říci, že lidé ve Zlínském kraji jsou co do třídění odpadů a zájmu o ekologii velmi uvědomělí a vedení obcí se jim k tomu ochotně snaží dát co nejlepší podmínky,“ sdělil Kryštof Bambušek ze společnosti Moje odpadky, která systém MESOH obcím nabízí.
Zodpovědní ušetří, velcí producenti si připlatí
Další radnice využívají své vlastní systémy. Například v Ratiboři si koncem září nechali udělat analýzu komunálního odpadu. Odborníci vytřídili asi půl tuny odpadu a zjistili, že směsný odpad tvoří asi jen 30 procent. Polovinu odpadků v popelnicích tvořil bioodpad.
V obcích se sleduje řada faktorů. Nejde jen o samotné třídění, ale o to, aby domácnosti celkově produkovaly odpadu co nejméně.
„Občany to tlačí k tomu, aby se nad produkcí odpadu zamysleli. Zvýhodněni jsou třeba ti, co nakupují v bezobalových obchodech, nebo ti, kteří k vývozu nachystají plnou popelnici a ne poloprázdnou,“ zdůraznil Michal Špendlík, starosta Želechovic nad Dřevnicí, které se do systému zapojily na začátku letošního roku.
Zatím jsou ve zkušebním provozu a od roku 2020 spustí ostrý provoz, včetně odměn pro občany, kteří s odpadem nakládají správně. Ti zodpovědní získají slevu na poplatek za odpad, což může představovat ušetření několika set korun na osobu za rok. Naopak lidé, kteří špatně třídí a celkově vyváží hodně odpadu, zaplatí na poplatku víc.
„V současnosti je tento poplatek 500 korun. Reálné náklady obce na likvidaci odpadu jsou ale 750 korun a v budoucnu by se měly zvyšovat. To by pro nás bylo dlouhodobě neudržitelné,“ míní Špendlík.
Pro radnice je tak nejjednodušší cestou naučit lidi, aby smetí vytvářeli co nejméně.
Do systému lákají obyvatele i soutěže
A obcím se to vyplácí už nyní. Ve Strání, což byla jedna z prvních obcí v regionu, která systém začala využívat, klesla roční produkce netříděného odpadu o 90 tun.
„Ze začátku bylo složité systém nastavit. Úplně jsme zrušili hnízda s kontejnery, evidovali každou popelnici, vybírali firmu, která odpad vyváží, přesvědčovali obyvatele, aby se zapojili,“ vypočítal starosta Antonín Popelka.
Zapojení do evidenčního systému je totiž dobrovolné. Dnes jej ve Strání využívá kolem 85 procent lidí a podobná čísla mají i další obce. Aby úřad obyvatele přesvědčil, vyhlásil speciální soutěž. Kdo se do systému zapojil, mohl vyhrát horské kolo, televizi či peníze. A vyplatilo se.
„Lepším nakládáním s odpady teď ušetříme přes půl milionu korun ročně. Vyplatí se to nám i lidem. Je pozitivní, že se mění jejich myšlení,“ pochválil Popelka. V budoucnu totiž Česko čeká úplný zákaz skládkování.
Radnice však poukazují, že samotný systém pro nakládání s odpady nestačí.
„Jen je potřeba najít způsob, jak vytříděné materiály energeticky či jinak využít. Dnes je to bohužel většinou jen převážení jedné hromady na druhou,“ upozornil fryštácký starosta Doležel.