iDNES.cz

Spalovna může stát i na okraji Vsetína. Byla by dražší, varuje investor

  16:00
Zatím počítají s tím, že spalovna odpadů ve Vsetíně vznikne na místě současné plynové kotelny za sběrným dvorem u Kauflandu. Zástupci investora, jímž je firma Zásobování teplem Vsetín, ovšem současně pracují i s možností, že bude stát jinde. Projekt by to však zdražilo.

Spalovna měla ve Vsetíně v části Luh vzniknout na místě současné plynové kotelny. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Právě umístění spalovny do blízkosti centra Vsetína se nelíbí řadě obyvatel. Obávají se zejména toho, že se spalovna stane významným znečišťovatelem v regionu. Vznikla také nesouhlasná petice, kterou podepsalo pět tisíc lidí, z toho asi 3 800 přímo ze Vsetína, tedy sedmina jeho obyvatel.

„Teoreticky připadají v úvahu dvě další lokality. První je průmyslová zóna Jasenice, druhá areál naší firmy v Jiráskově ulici,“ uvedl Michal Chmela, předseda představenstva společnosti Zásobování teplem Vsetín.

„Považuji za vhodné rozpracovat i tuto variantu. Z mého pohledu by bylo velmi problematické stavět spalovnu na místě, kde by ji velká skupina Vsetíňanů nechtěla. Projekt je ve fázi příprav, je tedy dobré se bavit o všech možnostech,“ reagoval starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL).

Spalovna bude primárně spalovat komunální odpad, sekundárně potom vyrábět teplo a elektrickou energii. Fungovat má od října 2022 a nápad na její výstavbu souvisí se zákazem skládkování směsného komunálního odpadu, který začne platit od roku 2030.

Investor hodlá do výstavby Zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) dát 150 milionů korun.

„Pokud bychom stavěli v Jasenicích, museli bychom vybudovat teplovod z Jasenic až na Ohradu a investiční náklady by stouply o 150 milionů korun, tedy na dvojnásobek,“ vypočítal Chmela.

„To je extrémně neekonomické, a navíc i nereálné, protože by s výstavbou teplovodu přes své pozemky museli souhlasit všichni jejich vlastníci,“ dodal.

Pokud by spalovna vznikla v Jiráskově ulici, stála by podle něj o sto milionů korun víc a lidé ve Vsetíně by si navíc museli připlatit za likvidaci odpadu.

„Proč by to dělali, pokud prokážeme, že vliv ZEVO na životní prostředí v lokalitě Ohrada by byl zanedbatelný. Ale pokud by se město chtělo do výstavby ZEVO finančně zapojit, tak tuto variantu nevylučujeme,“ poznamenal Chmela.

Starosta Jiří Růžička zmínil, že pro postoj města budou kromě názoru obyvatel důležité i další faktory.

„Budou to výsledky rozboru podkladů, jež investor poskytuje, nebo třeba závěry zjišťovacího řízení EIA, které má zhodnotit veškeré vlivy budoucí spalovny na životní prostředí,“ prohlásil starosta.

Opozice chce projekt ukončit, firma vyhlíží veřejné projednávání

Na setkání se zástupci firmy se řešil i nedávný požár ve spalovně Termizo v Liberci, která spadá pod stejného investora jako zvažovaná vsetínská spalovna.

Požár tam vznikl v uzavřeném místě, kam se dlouhodobě odkládá odpad ke spalování. Do vzduchu ani vody se nedostaly žádné toxické látky, obyvatelům však bylo doporučeno nevětrat.

„Nešlo podle nich v žádném případě o chybu v technologii či zanedbání bezpečnostních předpisů, ale o lidskou chybu, ke které došlo při svozu odpadu, tedy ještě mimo areál spalovny,“ dodal Růžička.

Byl to třetí incident ve spalovně za poslední tři roky. „Technologie spaloven zřejmě nejsou zdaleka tak bezpečné, jako se Vsetíňanům snaží namluvit jejich zastánci. Umístit dobrovolně do blízkosti centra města takové zařízení by chtěl opravdu jen někdo velmi nezodpovědný,“ podotkl Michal Berg, opoziční zastupitel za Koalici pro otevřený Vsetín (KOV).

Podle něj bude KOV na listopadovém jednání zastupitelů požadovat, aby město spalovnu odmítlo a vyzvalo investora, aby přípravu projektu ukončil. Firma však zatím konec projektu nepřipouští.

Hejtmanství nyní ke spalovně zpracovává zmíněné řízení EIA a vyzvalo investora, aby dokumentaci rozšířil a dopracoval.

„Na tom pracujeme a doplněnou studii předáme kraji do konce října. Lze tedy očekávat, že další krok v procesu EIA, veřejné projednání této dokumentace, se uskuteční do konce tohoto roku,“ naznačil Chmela.

Autor:
zpět na článek