iDNES.cz

Květnou zahradu zapsanou v UNESCO stát církvi vracet nemusí, řekl soud

  12:40,  aktualizováno  13:51
Květnou zahradu v Kroměříži nemusí stát vracet církvi, rozhodl zatím nepravomocně okresní soud. Historický areál zapsaný na seznam památek UNESCO je provázán s novostavbami, což podle rozsudku vydání brání.

„Arcibiskupství neprokázalo funkční spojitost mezi zámkem, Podzámeckou zahradou a Květnou zahradou,“ odůvodnila verdikt soudkyně okresního soudu Jana Ivánková. To znamená, že oba areály podle názoru soudu mohou fungovat samostatně.

Soudkyně ve zdůvodnění rozsudku také uvedla, že zákon o majetkovém vyrovnání nemá napravit všechny křivdy a vrátit veškerý majetek, protože to ani nelze. A proto počítá i s finančním vyrovnáním za majetek, který není možné vrátit.

„Soud se plně ztotožnil s našimi argumenty, dle kterých nebyly splněny podmínky pro vydání dle zákona a současně existují překážky bránící vydání dotčeného majetku,“ sdělila iDNES.cz v reakci na verdikt soudu mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.

Právní zástupce arcibiskupství Stanislav Hykyš svému klientovi navrhne, aby se proti rozsudku odvolal. „Soud po 350 letech roztrhl něco, co vždy patřilo k sobě,“ prohlásil.

Arcibiskupství se totiž opíralo o tvrzení, že Květná zahrada tvoří celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou, které při restitucích už získalo zpět.

Všechna tři místa měla podle Hykyše vždy stejného vlastníka, nejprve církev, potom stát. Funkční souvislost s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou dokládá podle právního zástupce arcibiskupství i fakt, že na seznamu UNESCO jsou nemovitosti rovněž zapsány společně.

Že má trojice památek různé vlastníky, však samotný zápis na seznamu UNESCO neohrozí. Komplex na prestižním seznamu beze změny zůstane.

Klíčová otázka v budoucnosti Květné zahrady v Kroměříži zněla: Je areál po obří rekonstrukci „nový“ a má tedy zůstat státu, nebo je to stejný majetek, který komunisté po roce 1948 znárodnili, a patří tedy církvi?

Stát si ji ponechal s ohledem na to, že ji památkáři několik let předtím rekonstruovali za evropské peníze a vrátili do podoby poloviny 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Práce za 230 milionů korun skončily v roce 2014. Právníci pak museli řešit například otázku, zda stačí základy stavby k tomu, aby ji bylo stále možné považovat za existující.

 „Květná vždy patřila k zámku. Zastáváme názor, že existuje funkční souvislost mezi Květnou zahradou, zámkem a Podzámeckou zahradou,“ uvedl už dříve mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

zpět na článek