V praxi to je nyní tak, že například za operaci slepého střeva dostávají nemocnice ve Zlínském kraji méně peněz než nemocnice v Ostravě, Olomouci nebo Praze. Přestože je to stejná operace, pacientovi je věnována stejná péče, používají se stejné přístroje, léky i materiál.
„Zlínský kraj je statisticky prokazatelně znevýhodněný,“ prohlásil specialista na zdravotní právo Ondřej Dostál. „Ani při sebelepším řízení nemůžete držet kvalitu krajských nemocnic, pokud dostáváte jiné peníze než fakultní,“ doplnil Dostál.
Právě Dostál je autorem stížnosti, která úhradovou vyhlášku napadá a která už dorazila na Ústavní soud. Je pod ní 51 podpisů senátorů včetně podnikatele a krajského zastupitele Ivo Valenty, který ji inicioval, nebo hejtmana Jiřího Čunka. Jako první v České republice ji podpořili i zastupitelé Zlínského kraje.
„Pojištěnec v tomto kraji by měl dostávat stejnou částku na péči jako pojištěnec jinde v republice,“ konstatoval ekonomicko-provozní náměstek Baťovy nemocnice Vlastimil Vajdák.
Pokud by totiž systém fungoval pro všechny stejně, mohly by mít nemocnice v tomto regionu k dispozici každý rok o stovky milionů více, než mají dnes.
To by znamenalo větší možnosti při nákupu moderních přístrojů a vybavení, více šancí rekonstruovat a stavět nebo nabídnout příznivější mzdové podmínky zaměstnancům. Navíc by investice do nemocnic nemusel v takové míře jako dosud dotovat kraj.
„Není možné dále akceptovat dvacet let udržovaný provizorní systém úhradové vyhlášky. Není prostě možné, aby byly v různých místech i šestinásobné rozdíly v úhradách za stejný lékařský úkon,“ zdůraznil Valenta.
Aby udržel kvalitu, musí zdravotnictví dotovat kraj
Systém, který diskriminuje některé regiony, zvlášť ty, které nemají státem zřízenou fakultní nemocnici, kritizují politici už řadu let. Teď zdravotní pojišťovny platí za péči o pacienty podle paušálů, které vycházejí z historických dohod a které jsou pro každou nemocnici jiné.
Jsou součástí úhradové vyhlášky, jež se sice každý rok mění, ale v podstatě stále drží vyšší částky tam, kde byly dohodnuté v minulosti.
Proto stála péče o jednoho pacienta v Praze v roce 2016 v průměru 30 435 korun, ale v Jihočeském už to bylo 11 028 korun, ve Zlínském kraji 8 771 a například v Karlovarském dokonce jen 5 107 korun. Údaje vycházejí z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
„Vždy samozřejmě bude platit, že specializovaná péče ve specializovaných centrech bude dražší. Ale u té ostatní není důvod, aby dvě nemocnice dostávaly za stejnou operaci různé finanční částky. Dostupnost i kvalita zdravotní péče je ve Zlínském kraji horší, to je zjevné. Například pacient z tohoto regionu má oproti občanovi Prahy asi poloviční šanci, že se dostane k nákladným biologickým lékům,“ poukázal Dostál.
Nerovné podmínky pak způsobují rozdíly mezi nemocnicemi. U těch, které dostávají peněz méně, může docházet ke zhoršování péče.
Nebo to zřizovatel nedopustí a nemocnici pomáhá. To je případ i Zlínského kraje, který s investicemi ve zlínské Baťově nemocnici v minulosti výrazně pomáhal.
Přestože stížnost už doputovala na Ústavní soud, než padne rozhodnutí, může to trvat i rok a půl.
Čunek se domnívá, že šanci na úspěch má. Diskriminaci některých regionů totiž řešila i Asociace krajů ČR, ve které má na starosti zdravotnictví.
„Je to kvalitně zpracovaný materiál, který připravili odborníci,“ doplnil Čunek.