Průzkum společnosti Trexima, která se zabývá podnikovým a kariérovým poradenstvím, se konal v pěti krajích. A z nich vykazuje Zlínský kraj nejvyšší procento zájemců o práci.
„Zároveň roste i počet těch, kteří chtějí kombinovat práci a studium. To je trend, který jsme před dvěma lety pozorovali v Praze a nyní se projevil i ve Zlínském kraji,“ uvedl analytik Treximy David Dušánek.
Vysvětlení se nabízí hned několik. Roli hraje velká nabídka na trhu práce a nepoměrně vyšší platy, než se nabízely před pár lety.
„Nepřekvapuje mě to. Některé konkrétní profese se i ve Zlínském kraji dostávají na výrazně vyšší ohodnocení, než je průměr,“ uvedl krajský radní odpovědný za školství Petr Gazdík
I když čísla těch, kteří neplánují vysokoškolské studium, procentuálně hodně narostla, neznamená to nijak kritický výkyv. To nabízí další možné vysvětlení. Absolventi středních škol začali reálněji hodnotit své šance při dalším studiu.
V posledních letech platilo, že řada maturantů, především z odborných škol, vysokoškolské studium takzvaně „zkusila“. I tomu nahrávala situace na trhu práce. V době vyšší nezaměstnanosti byla totiž vysoká škola jedno z řešení, jak odložit hledání práce. Když pak ale mladí lidé neuspěli a po roce či dvou studium ukončili, měli horší možnost uplatnění, než kdyby ho hledali hned po střední škole.
I v současnosti se může na nějakou vysokou školu dostat prakticky každý maturant. Dokonce i v případě, že maturitu opakuje v podzimním termínu. Zároveň je ale obrovské množství pracovních nabídek a zaměstnavatelé stojí i o absolventy bez praxe. Nabízejí jim benefity či další vzdělávání.
„Fakt, že se bude na vysoké školy hlásit méně lidí a víc jich půjde přímo do praxe, je vývoj správným směrem,“ myslí si Gazdík. „Musíme ale zajistit jakousi výhybku. Aby si lidé mohli v budoucnu vzdělání doplnit a odborně růst. A nebo třeba úplně změnit obor,“ dodal.
Když pracovat, tak v kraji
To znamená proměnit koncepci školství, za kterou je odpovědná vláda. Začít se ale dá i tam, kde má pravomoc kraj – u nabídky středních škol. Ty se budou v budoucnu ještě víc potýkat s nedostatkem studentů, protože lidí v populačním ročníku už nebude tolik, jako dnes. Mohou se proto více orientovat na odborné vzdělávání dospělých.
Průzkum navíc ukázal i další věc, která je pro region a firmy v něm jednoznačně pozitivní. Středoškoláci chtějí pracovat v kraji. Platí to napříč obory a bez ohledu na to, zda mají maturitu, či výuční list.
Nový trend pozorují i ředitelé některých škol. „U nás to jednoznačně vidím u technických oborů,“ řekl Jaroslav Zatloukal, ředitel Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti.
Díky tomu, jak široký záběr škola má, může hodnotit rozdíly mezi obory. „Gastrooborů se to zatím nedotklo a u zdravotnického asistenta je zájem studovat dál stále hodně vysoký. Absolventi mají ambice dosáhnout vzdělání pro všeobecnou sestru,“ popsal Zatloukal.
I to ukazuje na změnu nabídky na trhu práce. Právě o lidi z technických oborů mají zdejší firmy největší zájem a také jim nabízejí nejlepší podmínky.
Část absolventů nechce do práce, ani studovat
Například Střední průmyslová škola Zlín ale má jinou zkušenost. „O vysokou školu se stále pokouší asi devadesát procent absolventů. Jenže se nedá říct, kolik z nich ji dokončí, zpětnou vazbu nemám,“ řekl tamější ředitel Radomír Nedbal.
Odliv zájmu nepozorují ani gymnázia napříč krajem. Je to logické, stále jsou vnímaná jako příprava na vysokou školu. Jen čtyři procenta studentů posledního ročníku uvádí, že chce jít po maturitě pracovat.
Průzkum se dělá ve Zlínském kraji čtyři roky v řadě. Míří na studenty učebních i maturitních oborů, vždy ale jen v posledním ročníku školy. Loni oslovil 9 145 respondentů z 66 středních škol.
„Zajímavé je, že existuje určité procento lidí, kteří vůbec pracovat nechtějí. Pravidelně to přiznávají tři procenta z dotázaných mladých lidí, což kopíruje aktuální míru nezaměstnanosti,“ podotkl Dušánek.