Loni tu nechali silničáři vykácet 642 stromů a vysázeli 51 nových. Horší situace byla už jen v Plzeňském kraji, kde poměr vykácených a obnovených stromů činil dokonce 24:1.
„Zlínský kraj je v záporných číslech dlouhodobě. Samozřejmě neznáme podrobnější důvody a není to jen o číslech. Ale mělo by dojít ke změně celkového přístupu,“ nastínila vedoucí kampaně Zachraňme stromy Marcela Klemensová z Arniky.
Ochránci přírody kritizují Zlínský kraj za špatnou obnovu silničních stromořadí dlouhodobě. Naopak vedení kraje, silničáři i odborníci na bezpečnost dopravy tento postup hájí.
„Nic není černobílé. Pokud máme u cest přestárlé jabloně, z nichž padají na cestu větve a shnilá jablka, je na místě je pokácet,“ hájil postup silničářů krajský radní pro dopravu Pavel Botek.
Podle něj je zásadní, že žádné stromy se nekácejí bezdůvodně.
Ředitelství silnic a dálnic uvádí, že se musí řídit schválenou strategií bezpečnosti silničního provozu – tedy nevytvářet nové pevné překážky, které by mohly zhoršit následky dopravních nehod.
„Stromy u silnic rozhodně nejsou vhodným prvkem, jde o překážku, která může být při nehodách smrtící,“ upozornil krajský koordinátor BESIP Zdeněk Patík.
Silničáři se snaží hledat vhodné cesty pro výsadbu stromořadí
Kritici kácení naopak argumentují, že stromy nejsou viníky dopravních nehod.
„To bychom u silnic nemohli mít ani sloupy, ploty či domky,“ nesouhlasí Klemensová, podle níž mají silniční stromořadí naopak mimořádně příznivý vliv na mikroklima a vozovku chrání před přírodními vlivy.
Silničáři už loni přislíbili, že budou vytipovávat vhodné komunikace pro výsadbu stromořadí a dřeviny k silnicím ve spolupráci s policií a dalšími úřady postupně vracet.
„Je nutno si ale uvědomit, že kraj většinou vlastní jen úzký pozemek podél silnice, jako je krajnice či příkop, a umísťování stromoví vyvolává tedy i majetkoprávní projednání s dotčenými vlastníky,“ uvedl šéf krajských silničářů Bronislav Malý.
Řada vykácených stromů se podle něj navíc zpětně vysadí, ale jinam – například na obecní pozemky u polních cest či místních komunikací, kde nevytvářejí pevné překážky silničního provozu.
„To je dobře, ale neřeší to problém mizejících stromořadí u silnic,“ upozornila Klemensová, podle níž by bylo nejlepší vytvořit skupinu, která by spojila zástupce kraje i odborníky na životní prostředí, aby se domluvili na co nejschůdnějším postupu.