Proinvestovat miliardu korun na Zlínsku už by měla být záležitost, které si každý člověk všimne. Jednou z akcí, jež se za tyto peníze z Evropské unie udělají, je zlepšení dopravního spojení centra Zlína s okrajovými částmi, a to s Kostelcem (kde je i hojně navštěvovaná zoo Lešná), Štípou a Velíkovou. Tam dnes jezdí autobusy přibližně každou hodinu.
Dopravní podnik kupuje sedm nových trolejbusů s alternativním pohonem, které neskončí na točně na Vršavě, ale budou pokračovat směrem na Kostelec, i bez trolejového vedení (viz též Díky stamilionům z Unie budou hybridní trolejbusy jezdit až ke zlínské zoo).
„Máme schválený nákup vozidel, dodací lhůta je zhruba osm měsíců. Odhadujeme, že začnou jezdit v březnu či dubnu příštího roku,“ přiblížil ředitel Dopravní společnosti Zlín–Otrokovice Josef Kocháň.
Původně měla tato změna začít fungovat letos na podzim, do prvního výběrového řízení na nákup trolejbusů se ale nikdo nepřihlásil, takže dopravní podnik ho musel vypsat znovu.
Nové vozy s alternativním pohonem budou jezdit do Kostelce a Štípy častěji, ve špičkách každou čtvrt hodinu. Z některých zastávek ve Štípě pak autobusy zamíří do nedaleké Velíkové. Lidé sice budou muset přesedat, ovšem četnost spojů se zvýší. Nové vozy budou stát necelých 100 milionů korun, z toho 85 procent zaplatí Evropská unie.
Primátor: Doplácíme na to, že není vláda s důvěrou
Modernizace vozového parku je jednou z akcí, jež jsou součástí Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ). Tento dokument řeší to, jak se naloží s 950 miliony od Evropské unie.
Zhruba polovina této částky připadne přímo Zlínu, zbytek některým institucím či sousedním městům a obcím (Otrokovice, Fryšták, Březnice, Hvozdná, Lípa, Lukov, Ostrata, Tečovice, Veselá, Želechovice).
Evropské dotace dříve chodily přes Regionální operační programy, jejichž fungování kritizovala řada starostů. Podle nich peníze často šly na nepotřebné věci. Města a obce teď mají šanci dosáhnout na peníze přímo. Ovšem čerpání neprobíhá tak rychle.
„Netěší nás tempo, jakým se dotace čerpají. Doplácíme na to, že Česká republika nemá vládu s důvěrou,“ míní zlínský primátor Miroslav Adámek.
„Ministerstvo pro místní rozvoj navíc tvrdí, že má personální problémy, a zdůvodňuje tím dlouhé procesování žádostí. Dlouho trvalo i samotné schvalování výzvy,“ doplnil.
Manažer: Na hodnocení je ještě brzy
Ministerstvo pro místní rozvoj ale takovou kritiku odmítá.
„U zlínského IPRÚ běžně schvalujeme výzvy do měsíce od jejich zaslání městem. Zlínsko je tak na tom i díky rychlému postupu ministerstva pro místní rozvoj mezi ostatními městy nadprůměrně dobře. Zaslalo 22 výzev a všechny byly schváleny,“ reagoval Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj.
„Rychlost schvalování je přímo úměrná kvalitě samotného návrhu, který město posílá. Faktem také je, že když ministerstvo výzvu schválí, vyhlašovatel (Zlín) ji vyhlásí až za měsíc,“ doplnil.
IPRÚ se zabývá obdobím mezi lety 2014 až 2020. Peníze ale bude možné čerpat až do roku 2023. Otázka je, zda se je podaří proinvestovat všechny.
„Brzy budou schválené další projekty. Čerpání bylo zpočátku pomalejší a začalo vlastně až v roce 2016. Je ale ještě brzy hodnotit to, zda se stihnou vyčerpat všechny,“ nastínil manažer IPRÚ z oddělení koordinace projektů zlínského magistrátu Jiří Krajča.
Zatím byly schváleny akce za zhruba 350 milionů korun, z toho za 100 milionů v letošním roce. Skoro 70 milionů jde na opravu zlínského Baťova mrakodrapu, 20 milionů na opravu cesty z Vršavy na sídliště Jižní Svahy, stejná částka na přístavbu učeben v Základní škole Zlín-Kvítková.
Velké peníze jsou vyčleněny pro navigační systém na parkování v centru Zlína a na nákup dalších kamer měřících rychlost. A také opět pro dopravní podnik. Trolejbusy by měly během pár let zajíždět i do baťovského areálu nebo až na konec průmyslové zóny v Přílukách, kde vznikne točna.
Miliony korun jdou také do oprav chodníků v Želechovicích, Hvozdné či v Březnici.