iDNES.cz

Pohřbů na účet státu přibývá, ve Zlínském kraji jsou ale jen výjimečné

  15:24
Ačkoli v celé zemi rapidně roste počet takzvaných sociálních pohřbů, ve Zlínském kraji stále převažuje názor, že je věcí cti vypravit zesnulého na poslední cestu v kruhu rodiny. Přesto jen v pěti největších městech kraje pohřbili na náklady státu za poslední čtyři roky 277 lidí.
Ústřední hřbitov v Brně má osmdesát míst pro nebožtíky.

(ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Sociální pohřby ve Zlínském kraji stály loni přes půl milionu korun. Číslo není tak vysoké jako v jiných částech republiky nejspíš i proto, že Zlínský kraj drží vysoký počet věřících obyvatel.

„Není pravidlem, že to jsou lidé bez příbuzných. Často je mají, ale nikdo z nich nesjedná pohřeb. Buď proto, že měli narušené vztahy a nestýkali se, nebo proto, že na pohřeb nemají peníze,“ uvedl mluvčí města Zlín Zdeněk Dvořák.

Přesné statistiky srovnávající stav v jednotlivých krajích se nevedou, nárůst ale dokazují údaje ministerstva pro místní rozvoj. Jemu totiž obce posílají účty. Zatímco v roce 2007 proplatil stát sociální pohřeb 140 lidem, loni už jich bylo 1450 (více v článku Počet sociálních pohřbů v Česku za deset let vzrostl desetkrát).

Ve Zlíně se počet takových pohřbů pohybuje kolem 23 ročně. „Nárůst u nás není tak velký jako třeba v Praze,“ všiml si jednatel firmy Pohřebnictví Zlín Milan Macura.

Vysoký počet sociálních pohřbů v Kroměříži

Vypravit pohřeb zesnulému není povinností obce, v níž má trvalý pobyt, ale té, kde zemře nebo kde se najdou jeho ostatky. A právě na to velká centra doplácejí, lákají totiž lidi bez domova, ti pak tvoří velkou skupinu sociálních pohřbů.

Podobná úměra platí v Kroměříži, kde se nachází větší počet sociálních a zdravotnických zařízení.

„Ve městě je nemocnice, psychiatrická nemocnice, domovy pro seniory či Domov pro osoby se zdravotním postižením Barborka, ve kterých také umírají lidé. Na statistice sociálních pohřbů se to projevuje,“ vysvětlila Pavla Cielecká z radničního odboru služeb.

Loni tady vypravili 19 pohřbů, což je druhý nejvyšší počet po Zlínu, kde jich bylo 24. Za poslední čtyři roky jich v Kroměříži evidují 88, zatímco třeba v Uherském Hradišti jen 25.

Pohřeb na náklady státu obnáší jen to nejnutnější

Lhůta je 96 hodin od úmrtí. Když během nich nikdo pohřeb nesjedná, nastává povinnost obce. Cena za jeden takový pohřeb se pohybuje mezi 6 a 10 tisíci korun.

„Takový pohřeb obnáší nejnutnější úkony. Zahrnuje zpopelnění a uložení urny do společného hrobu na hřbitově,“ popsal místostarosta Kroměříže Marek Šindler.

Postup se shoduje i v ostatních městech. „Jedná se o pohřeb bez smutečního obřadu,“ potvrdil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Pokud měl člověk majetek, přihlásí se pohledávka města do dědického řízení. Takových případů je ale naprosté minimum. Většinou zůstává platba na bedrech státu, který městům náklady na pohřeb proplácí.

zpět na článek