Lidé sdílejí fotky vraků na sociálních sítích, stěžují si strážníkům i na radnici. Jenže bez výsledku.
Problém s autovraky, kterých je ve Zlíně asi třicet až čtyřicet, je totiž těžko řešitelný. „Všechna auta zabírají cenná místa. Jako město máme velkou snahu tento problém řešit, jenže nemáme rozhodovací pravomoc,“ řekl náměstek zlínského primátora Ondřej Běták.
Právě na magistrát a městskou policii se lidé obracejí nejvíce. „Setkáváme se často s tím, že nám ukazují jednotlivá odstavená auta a táží se, proč s tím nic neděláme. My však můžeme takové auto jen označit štítkem a předat podnět vlastníkovi komunikace,“ vysvětlil zástupce šéfa strážníků Pavel Janík.
Někdy se majitel vozidla rozhoupe a vůz zmizí, častěji se ale nestane vůbec nic.
Návrh: Vytvořte nový pojem pro dlouhodobě odstavená auta
Hlavní potíž je v tom, že většina vozů nenaplňuje definici autovraku podle zákona. Tím pádem nemohou být odtažena k likvidaci. Vedení magistrátu chce proto změnit příšlušný zákon, docílit toho hodlá prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR.
Ten se na základě požadavků Zlína obrátil na ministerstvo životního prostředí a očekává, že se podaří nalézt řešení.
„Jednou z možností je úprava stávajícího pojmu autovrak tak, aby bylo možné situaci řešit, nebo vytvoření nového pojmu pro dlouhodobě odstavená vozidla a s tím souvisejících kroků,“ naznačil výkonný ředitel kanceláře Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal.
Sám předpokládá, že by prosazení změny nemuselo být zvlášť obtížné, i když si asi vyžádá hodně času.
Dohodnout se musí ministerstva životního prostředí a dopravy, která se v zákoně potkávají. „Řešitelné to určitě je. Ministr Brabec a ministr Ťok se k problematice nedávno sešli a dohodli se na vyjasnění pojmů zákona o pozemních komunikacích, kde se jasně vydefinuje termín ‚zjevně technicky nezpůsobilý‘,“ potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Podle současného zákona totiž může být za vrak označeno vozidlo jen tehdy, pokud je trvale technicky nezpůsobilé provozu. To znamená, že obnovení jeho způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce vozidla.
Podle města chybí úředníkům odvaha, ti odkazují na zákon
„To je například chybějící část hnacího agregátu či výrazné poškození karoserie havárií,“ sdělil Petr Hlaváč z radničního odboru koncepce a realizace dopravních staveb.
Právě tento odbor z pozice státní správy problematiku řeší a rozhoduje o tom, které auto skutečně vrakem je a je možné ho nechat zlikvidovat, a které nikoliv.
Podle Bětáka však úředníkům schází odvaha, aby byli ráznější.
„Zákon jim nabízí poměrně široké možnosti. Podle našich zkušeností je drtivá většina odstavených vozů fakticky vrakem. Upozorňovali jsme na případ evidentně rozpadlého auta, kterému chyběly části, ale úředník jej za vrak neoznačil,“ poznamenal zlínský náměstek.
Úředníci naopak tvrdí, že u většiny aut, na něž veřejnost upozorňuje, správní řízení zahájit nelze. Zákon totiž počítá i se situacemi, kdy může být majitel auta dlouhodobě hospitalizovaný nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.
K iniciativě Zlína by se přidala i další větší města v kraji, i když nikde není problém tak rozsáhlý jako v krajském městě. Například v Uherském Hradišti zlikvidovali loni i letos pouze jediný vrak.
„Problémem ale jsou nepojízdná vozidla odstavovaná mimo cesty. Většinou se těžko prokazuje, kdo tam vůz nechal, a věc je velmi obtížně řešitelná,“ poukázal mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma. Město se potýká i s tím, že odborné firmy odmítají přebírat vozidla k likvidaci bez souhlasu vlastníků.