Ze zmíněného téměř milionu korun vyplatil Zlínský kraj jen loni necelých 300 tisíc a za letošek už to bylo dokonce 326 tisíc korun. Peníze jsou určené jako náhrada škody a jdou ze státního rozpočtu.
„Většinou jde o škody způsobené vlkem na ovcích, bobrem na ovocných stromech, okrasných dřevinách a lesním porostu či vydrou na rybách,“ upřesnila radní pro životní prostředí a zemědělství Margita Balaštíková.
Naposledy Zlínský kraj takto odškodnil chovatelku z Uherskobrodska, které vlci usmrtili sedm ovcí. Právě vlk evropský má na vzrůstající výši škod značný podíl, protože v dřívějších letech na území kraje příliš často neútočil.
Chovatelé však upozorňují, že částka, kterou jim kraj jako náhradu škody proplatí, je naprosto neadekvátní. „Tabulkově sice odpovídá, ale jde o to, že v danou chvíli za ty peníze zkrátka neseženete nové ovce,“ poukázal provozovatel Farmy Rudimov Jan Žák.
Na konci loňského roku mu vlci roztrhali 25 ovcí a náhradu sice dostal vyplacenou, ale reálnou ztrátu mu ani zdaleka nepokryla.
„Zhruba třetinu té částky jsem dal za odbornou likvidaci ovcí, což vyžaduje Státní veterinární správa. Ale na peníze za tuto likvidaci nemám nárok,“ vysvětlil Žák, který patří k největším chovatelům ovcí ve Zlínském kraji.
Podle něj se do problémů mohou dostávat zvláště menší farmáři, pro něž je důležitý každý kus dobytka. „Od toho se totiž odvíjí, zdali dostanou dotace na hospodaření. Pokud zabité ovce nedokážou nahradit, o dotace přijdou,“ řekl.
Rybářům ničí revíry vydra
V potížích jsou i rybáři, jejichž revíry decimuje vydra říční. Organizacím ve Zlínském kraji způsobuje škody v řádu mnoha desítek tisíc korun ročně.
„O náhradu žádáme většinou dvakrát do roka. Skutečnost je ale taková, že nám to nikdy nenahradilo peníze ani práci, kterou vynakládáme při vysazování nových ryb,“ postěžoval si předseda vsetínské organizace Českého rybářského svazu Josef Tymrák.
Vyřizování žádostí o proplácení náhrady škod navíc často brzdí zbytečné formální požadavky.Rybáři kromě toho mohou žádat jen o škody, které vznikají v uzavřeném chráněném komplexu.
„Dávali jsme peníze do elektrických ohradníků, ale vydra se velmi brzy naučí, jak je zdolat,“ konstatoval Tymrák.
Za ryby, které vydra sežere na volném toku, náhrada škod nevzniká, což považují za chybu.
„Přestože tam ryby vysazujeme, staráme se o ně a dáváme za to nemalé peníze, podle zákonů ty ryby nejsou ničí,“ nastínil předseda zlínského rybářského svazu Michael Javora.
Legislativa je nedostatečná
S dalšími rybáři proto chce vytvořit tlak na zákonodárce, aby se legislativa v tomto ohledu změnila.
Možností, jak škody způsobené chráněnými živočichy snižovat, totiž momentálně moc není.
„Nejsou zde žádné legislativní nástroje s jedinou výjimkou, kterou je vyhláška Zlínského kraje umožňující ve výjimečných případech likvidaci bobřích nor a odstraňování nebo zprůtočňování bobřích hrází, a to v zájmu prevence závažných majetkových škod, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů,“ sdělil Jan Vandík z krajského úřadu.
Ochránci přírody navíc poukazují na důležitost chráněných druhů.
„Vlci jsou výborní lovci a pomáhají regulovat přemnoženou spárkatou zvěř, která způsobuje značné škody zemědělcům i lesníkům. Velké šelmy si ke své obživě přednostně vybírají slabé a nemocné kusy a zvyšují tak kondici populace volně žijící zvěře,“ uvedla Jiřina Gaťáková, ředitelka CHKO Bílé Karpaty.
Ochranáři doporučují chovatelům lepší bezpečnostní opatření jako vyšší ohrady, sítě či elektrické ohradníky.
„Momentálně jsme tu delší dobu výskyt vlka nezaznamenali. Ale i když se snažíme klást maximální důraz na zabezpečení, řada doporučovaných způsobů je jen těžko realizovatelná. Opravdu nelze oplocovat celé obce a přerušovat migrační koridory pro zvěř ani omezovat pohyb člověka,“ upozornil Žák.
20. dubna 2016 |