Štáb z velké části znovu tvoří lidé, kteří loni u publika uspěli s rodinnou komedií Děda. Tentokrát však v kulisách valašské vesnice připravují snímek na vážnější téma.
„Říkáme, že jde o poetický film. Stojí na emocích a tradicích a vrcholí dramatickým závěrem,“ naznačila autorka námětu, scenáristka a režisérka Marta Santovjáková Gerlíková.
Ta spolu s kolegy využila při vzniku filmu spoustu motivů a záběrů, které zbyly po natočení zmíněného Dědy. Konkrétně hospodářských a církevních tradic, které se po celý rok prolínaly s životem na Valašsku. Původně z nich měl vzniknout pouze instruktážní film, to však štábu přišlo líto.
„Na základě povídání místních starousedlíků jsme tedy sepsali příběh Židovky, která přijíždí z Plzně ke své tetě na vesnici, kde se schovává před deportací. Jejíma očima se následně diváci seznamují s Valašskem a vším, co k němu patří,“ vylíčila Santovjáková Gerlíková.
Dívka v hektickém válečném období na vesnici poznává nikdy neviděná domácí zvířata a tradiční řemesla, prožívá také první lásku nebo konflikty se spolužákem.
„Je zvláštní hrát městskou holku na Valašsku, kde jsem jinak doma. Před kamerou jsem musela být vykulená z věcí, které dobře znám a vídám denně,“ usmála se Barbora Černotová, která se po drobnější úloze v Dědovi tentokrát zhostila hlavní role.
Až při vzniku scénáře přitom vyšlo najevo, že se chystaný příběh v mnoha ohledech přibližuje osudu Ilse Reiner-Eichnerové. Židovka, která dnes žije v americké Atlantě, se za války na Valašsku skutečně ukrývala před transportem.
„Žili tu odvážní lidé, kteří jí pomohli, i když to bylo velice nebezpečné. Určitě se s paní Ilse spojíme, popovídáme si a snad něco vzkáže i divákům,“ nastínila Santovjáková Gerlíková. Na režisérské stoličce ji doplnil Jiří Novotný, který je zároveň kameramanem snímku.
Eliška Balzerová nezapřela valašské kořeny
Díky tomu, že až 80 procent záběrů pro snímek vzniklo už při natáčení Dědy, vyrazil štáb znovu do terénu až letos v únoru. Filmaři se pohybovali ve Velkých Karlovicích, v rožnovském skanzenu a také na Pulčíně.
Podstatnou část herců tvoří členové valašských folklorních souborů, role učitele se pak ujal František Segrado. Filmem bude diváky provázet hlas Elišky Balzerové, která je rodačka ze Vsetína.
O hudbu se postaral Petr Kubelík, který se rovněž podílel na scénáři. Většina scén totiž vznikala bez dialogů.
„Elišce jsem napsala mail o tom, co děláme. Za pár dní od ní přišla moc hezká odpověď. Napsala, že čím je starší, tím víc si uvědomuje, že je Valach jako poleno. A že pro nás ústřední hlas ráda namluví,“ poznamenala Santovjáková Gerlíková.
Ta spolu s kapelou Fleret navíc nazpívala titulní písničku Vojna, kterou skupina před časem nahrála ještě s Jarmilou Šulákovou.
„Záměrně jsem ji proto nazpívala úplně jinak, nepůjde o žádnou nápodobu. Jsem ráda, že se nám Fleret podařilo také zapojit, protože k Valašsku neodmyslitelně patří,“ podotkla Santovjáková Gerlíková.
Premiéru bude mít film 27. května na dětském filmovém festivalu ve Zlíně, následně půjde do distribuce.
„Je to pro nás velká motivace. Jsme malá produkce, diváci by nám proto mohli mnohé odpustit. Snad ale nebudou mít co,“ dodala Santovjáková Gerlíková.