Ekonomický přínos firmy není podle radních pro město příliš významný. „Jihlava má z jednoho zaměstnance 300 korun ročně. Pokud je tam 600 zaměstnanců a čtyřicet procent agenturních, je otázka, zda tyto tisícikoruny jsou přínosem, který Jihlavu pozdvihá,“ říká náměstek primátorky Vít Zeman (Žijeme Jihlavou).
Také opotřebení ulic stojí město miliony ročně. „Ve velkém počtu nám sem najíždějí těžce naložená nákladní vozidla se dřevem. Například příští rok budeme Průmyslovou ulici opravovat za deset milionů korun,“ dodal náměstek primátorky Petr Laštovička (ODS).
Další ekonomická zátěž je podle něj způsobena i obchodní politikou společnosti.
„Kronospan se rozhodl orientovat na druhotné zpracování starého nábytku. To má velký dopad na naši městskou společnost Správa městských lesů (SML), kdy v rámci recyklace starého nábytku přestává od SML odebírat dřevní odpad. A způsobuje správě v době kůrovcové kalamity velké potíže, které se projeví na hospodaření firmy,“ připomenul Laštovička.
Kronospan se však vůči tomuto tvrzení důrazně ohradil. „Kůrovcové dřevo přednostně odebíráme z lokálních zdrojů Vysočiny. Objemy dodávek od SML jsme oproti roku 2018 zdvojnásobili a navýšili jsme odběry od velkých i malých vlastníků lesa po celé Vysočině. Malým vlastníkům pomáháme i s přepravou dřeva. Aby společnost pomohla regionu s likvidací kůrovcového dřeva, omezila odběr od stálých, ale vzdálenějších dodavatelů, na úkor dlouhodobých obchodních vztahů,“ uvedli v prohlášení jednatelé společnosti Sylva Krechlerová a Martin Dvořáček.
Podivují se nad způsobem
Podle Laštovičky je částka, kterou by firma mohla přispět, čtyřicet milionů korun. „Myslím, že pro firmu, která má obrat čtyři miliardy korun, je to suma optimální. Zatím dávají pouze zlomkové částky ve výši sumy, kterou pro srovnání na kulturu přispívá malý soukromý podnikatel,“ řekl první náměstek primátorky Petr Laštovička. A připomenul, že participace velkých firem na chodu měst není nic neobvyklého. Vedení Kronospanu v reakci uvedlo, že se dlouhodobě podílí na podpoře města i kraje.
„Jsme hlavním sponzorem hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava a festivalu jídla Barevnost chutí. Patříme mezi významné sponzory hudebního festivalu Vysočina Fest a Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů. Dlouhodobě podporujeme i mateřskou školu Mozaika či Základní školu speciální a Praktickou školu Jihlava. Jednáme s nemocnicí o formě významné finanční podpory,“ vypočítávají šéfové firmy.
Zároveň se podivili nad způsobem, jakým politici toto téma probírají. „Namísto konstruktivního dvoustranného jednání, které jsme očekávali k námi předloženým návrhům, se s námi snaží vedení města komunikovat prostřednictvím médií. Nepovažujeme to za cestu k seriózní dohodě,“ doplnili. Podle nich to bere vedení radnice jako vděčné politické téma.
Magistrát se obává vlivu na životní prostředí
Představitelé magistrátu se v úterý sešli s manažerem společnosti pro zahraniční politiku, Davidem Brennerem. „Myslím, že pan Brenner pochopil, že má firma na území města problémy a že občané Jihlavy i vedení města vidí Kronospan jako problémovou firmu,“ říká Laštovička. Vít Zeman dodal, že po třech hodinách jednání našli novou možnou cestu, jak začít řešit negativní vlivy firmy na život obyvatel.
Závěry schůzky jsou, že firma navrhne veškerá opatření pro minimalizaci vlivu své činnosti na ovzduší, zdroje vody i technickou infrastrukturu. Dále navrhne míru a způsob společenské odpovědnosti.
Vedení Jihlavy se pustilo do střetu s firmou letos na jaře. Důvodem bylo zahájení výstavby nové drticí linky na zpracování recyklovaného dřeva v areálu dřevokombinátu bez potřebného povolení. Magistrát se obává vlivu na životní prostředí. Kronospan však vidí ve zpracování recyklovaného dřeva přínos ke zlepšení životního prostředí.
„V konečném důsledku vede ke snížení emisí skleníkových plynů v řádu statisíců tun ročně. Recyklované dřevo díky tomu neskončí na skládkách,“ sdělilo vedení společnosti.
Firma je dlouhodobě trnem v oku ekologům i některým obyvatelům města. Ti si stěžují na prašnost, hlučnost i štiplavý zápach a dým vycházející z komínů firmy. Společnost oproti tomu argumentuje plněním předepsaných norem a limitů.