Farnost se letos rozhodla zpřístupnit hřbitov během prázdnin každý den, v minulých dvou letech se otevíral pouze o víkendech.
Stejně tak je možné navštívit nedalekou baziliku Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše v areálu zámku a bývalého kláštera.
„Poutníci, turisté a všichni zájemci o kulturní dědictví a dílo Jana Blažeje Santiniho mají možnost navštívit žďárskou baziliku a Krchůvek, který je prvním jeho dílem v našem kraji, denně od 10 do 16 hodin,“ uvedla farnost na svém webu. Na místě jsou k dispozici průvodci, vstupné je dobrovolné.
Dolní hřbitov je momentálně zajímavý i tím, že je na něm umístěno všech osm originálních soch světců z nedalekého barokního mostu. Zbylé čtyři byly na místo instalovány jeřábem loni v létě.
Originály nechali památkáři odstranit z barokního mostu při jeho velké opravě před jedenácti roky, následně skulptury nahradili replikami. U frekventované silnice I/37 totiž trpěly, hlavně v zimě.
„Sochy restaurovali studenti z Litomyšle, kde je fakulta pro restaurátory. Mají nad našimi sochami takovou patronaci, každý rok přijedou a ošetří je,“ vysvětlil farář Vladimír Vojtěch Záleský.
Fotogalerie |
Dolní hřbitov se třemi kaplemi s mansardovými střechami byl první zakázkou, kterou opat žďárského kláštera Václav Vejmluva svěřil Santinimu, tehdy ještě nepříliš známému mladíkovi. Pohřebiště na okraji města mělo oblast na začátku 18. století zachránit před blížící se morovou ránou.
Za opata Bernarda Henneta pak byl hřbitov rozšířen o čtvrtou kapli a nyní jeho půdorys připomíná tvar lebky.
Zároveň je spjat s legendou, o níž se zmiňují žďárská i jihlavská kronika. Jeden z hrobů patřil nelítostnému správci žďárského zámeckého velkostatku Aloisi Ulrichovi. Ke svým poddaným se během života choval velmi krutě a klid jim nedopřál ani po své smrti na nervovou horečku v roce 1817. Začal se údajně zjevovat kolem žďárského zámku.
Místní proto povolali jihlavského kata, který nařídil hrob otevřít. K úžasu všech v něm našel tělo, které neneslo žádné známky zkázy. Kat oslovil Ulricha jménem a ten otevřel oči a zvolna se posadil. Knězově zaříkání se nebožtík vysmál, a tak mu kat utnul hlavu a tělo nechal zasypat nehašeným vápnem. Od té doby měli místní klid.
Právě mimořádné architektonické koncepci hřbitova přisuzují někteří záhadologové to, že mrtvý živořil i po své smrti. Stavba je založena na půdorysu trojúhelníku - symbolu nejsvětější Trojice. Půdorys kostela by měl představovat lidskou lebku. Dohromady jde o kabalistický symbol úplnosti a vítězství života nad smrtí.
Z tvůrčího spojení Santiniho a Vejmluvy vznikl i poutní kostel na Zelené hoře a další stavby ve Žďáře a jeho okolí. Pro cisterciáky také přestavěl původní konventní kostel do barokní podoby. Chrám, který před několika lety získal titul bazilika minor, je po Velehradě druhým nejdelším kostelem na Moravě.