Na území Kraje Vysočina se perlorodka říční vyskytovala v jedné lokalitě. Je jí národní přírodní památka Jankovský potok. Ten se nachází na pomezí jihlavského a pelhřimovského okresu.
Existovala by tak teoretická šance, že by mohla být tato lokalita do záchranného programu zahrnuta. Jenže pro perlorodky říční z Jankovského potoka je už příliš pozdě...
„Bohužel, šance na to, že by zde byla obnovena populace perlorodky, už prakticky neexistuje,“ řekl Václav Hlaváč, ředitel regionálního pracoviště AOPK v Havlíčkově Brodě.
Změna podmínek, která v posledních desetiletích nastala v celém povodí Jankovského potoka, je podle Hlaváče takového rozsahu, že není reálné stav vrátit do podoby, aby odpovídal nárokům na život perlorodky říční.
Perlorodky se už nerozmnožují, dožívají poslední jedinci
Vinu na tom má především intenzivní zemědělství, používání pesticidů a hnojiv, které se splachem dostávají do vody. A většina pozemků v povodí potoka je právě tímto způsobem obhospodařováno.
„Perlorodka má mimořádné nároky na kvalitu vody, zvláště v období reprodukce. Na Jankovském potoce její rozmnožování už mnoho desítek let neprobíhá. Skončilo pravděpodobně někdy v 60. letech a od té doby jsme svědky dožívání posledních dospělých jedinců,“ vysvětluje Hlaváč.
Fotogalerie |
Populace perlorodky říční v této lokalitě vymírá a je bez šance, že by se ji podařilo obnovit. Nyní je v Jankovském potoce podle Václava Hlaváče už jen několik přežívajících jedinců.
Snaha vrátit chemismus vody do stavu před 50 lety se ukázala jako nereálná. Agentura ochrany přírody a krajiny dokonce nechala v minulosti udělat rozsáhlou studii, jež se zabývala tím, jak dlouho by trvala změna podmínek vhodných pro život perlorodky, kdyby se v rozsáhlé oblasti povodí potoka přestalo intenzivně zemědělsky hospodařit.
„Muselo by se tam najet na původní středověký systém obhospodařování půdy. I tak by trvalo několik desítek let, než by se obnovil chemismus vody, který perlorodka ke svému rozvoji potřebuje,“ připomněl Václav Hlaváč.
Perlorodka říční v minulosti obývala oblast toku pod obcí Jankov a dále dolů po proudu až k Mysletínu. Tito mlži se dříve vyskytovali i na Kladinském potoce, což je přítok Jankovského potoka. „Tam byla populace s velmi podobným osudem,“ posteskl si Hlaváč.
Sladkovodní perlorodka říční je druh mlže, který se dožívá až 140 let. Obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod.
Z národní přírodní památky se stane přírodní rezervace
Zájem o lokalitu Jankovského potoka bude z pohledu AOPK trvat i nadále. „Perlorodka byla asi tím největším fenoménem z hlediska ochrany přírody, ale Jankovský potok je i bez ní jedinečnou lokalitou. Je tam řada druhů ohrožených rostlin v těsném okolí přirozeně meandrujícího toku, v jeho zachovalé údolní nivě i na jeho přítocích. Předmětem ochrany tedy bude celý ekosystém,“ pravil Hlaváč.
V nejbližší době by se měl změnit i druh ochrany tohoto území. Z národní přírodní památky se stane přírodní rezervace. „Je to jiný typ ochrany. Národní přírodní památky jsou vyhlašovány s ohledem na ochranu konkrétních druhů, kdežto přírodní rezervace má za cíl chránit celý ekosystém. Hlavním předmětem ochrany už tedy nebude perlorodka, ale celý ekosystém zachovalé údolní nivy,“ dodal ředitel AOPK v Havlíčkově Brodě.
Odhaduje se, že v celé ČR žije kolem 10 tisíc perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století. Nyní u nás žije pouze na posledních pěti místech na Šumavě, Ašsku a v Novohradských horách.
Na řece Vltavě chrání perlorodky nové speciální zábrany: