iDNES.cz

Manželé mají v zahradě dva domy, každý stojí v jiném kraji

  11:52
Když jde Jiřina Mrkvičková vyprat, ke králíkům, nebo jen nese mamince oběd, přechází z Vysočiny do Středočeského kraje. Přitom ujde jen pár metrů do domku na opačné straně jedné malé zahrady. Neobvyklou anomálii na hranici katastrů dvou obcí a zároveň krajů řeší ministerstvo vnitra.

„Máme tu na jednom dvorečku dva domky. Ten po mamince stojí na Vysočině, na Havlíčkobrodsku. Dvorek přetíná potok Hostačovka. Domek na druhé straně je bývalá hájenka po dědovi. Ta už ale stojí ve Středočeském kraji v okrese Kutná Hora,“ popisuje Jiřina Mrkvičková.

Sedmašedesátiletá dáma stojí na lávce přes potok ve vesničce Skryje na samotném severu Havlíčkobrodska. Když roztáhne ruce, jednu paži má na Vysočině, druhou ve středních Čechách. Nachází se přitom uprostřed vlastní zahrady.

Fotogalerie

Pozemek je unikátní. Prochází jím hranice dvou krajů a odděluje od sebe dvě nemovitosti. „Jsme prý jediní takoví v Česku,“ pousměje se sympatická penzistka a bývalá prodavačka.

Ona i její manžel se dají bez nadsázky označit za lidi, kteří nejčastěji v roce překročí krajské hranice.

„Chodím takhle přes lávku za maminkou, ke králíkům, ke slepicím, v jednom domě vařím, v druhém spím. K Vánocům jsem dostala krokoměr a měřím si to. Denně tady nachodím šest kilometrů,“ vypráví Mrkvičková.

Když z jedné ulice zubaté hranice katastru vykousnou pár domů

Katastr obce Skryje je při pohledu na mapu hodně „zubatý“. Co sebral na jedné straně, to si vynahradil na straně druhé. Svou západní hranicí zasahuje do sousední vesnice Okřesaneč, která už je součástí Kutnohorska. Jako by pečlivým chirurgickým řezem z ní vykusuje pět domů. Ty ačkoliv leží v zástavbě Okřesanče, administrativně patří ke Skryjím.

„Je to trochu zvláštní situace. Naštěstí v nich nikdo trvale nežije. Buď nejsou obývané vůbec, nebo slouží jako chalupy. Ale i tak vím, že majitelé měli problémy třeba se stavebním povolením, museli žádat na jiných úřadech,“ říká starosta Okřesanče Zbyněk Vančura.

Po administrativní stránce opravdu katastr jedné obce zasahující do obce sousední může být problém. A zvlášť pak, pokud se nejedná jen o jiné správní území, ale i jiný kraj.

„V tomto kontextu je možné hovořit o problémech v registru územní identifikace, adres a nemovitostí i v katastru nemovitostí. Nejasnosti jsou ve vztahu k vedení seznamů voličů nebo v oblasti evidence obyvatel,“ vysvětluje Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Kvůli jednomu domku do Brodu, kvůli druhému do Kutné Hory

Bráno do nejmenších detailů, pokud někdo v takovém „vykousnutém“ katastrálním území žije a úředně spadá pod jinou obec, nemohl by v místě svého fyzického bydliště volit. Zároveň by platil například za odpad či psy v obci, na jejímž katastru se jeho bydliště nachází, nikoliv tam, kde dům reálně stojí. Jiná příslušnost by se projevila ale i třeba při jednání na stavebním či finančním úřadu, při povolování studní a mnoha dalších.

Jiřině Mrkvičkové však taková anomálie nevadí. „Po revoluci, když se třeba měnily platby na finančních úřadech, jezdili jsme kvůli jednomu domku do Kutné Hory, kvůli druhému do Havlíčkova Brodu. Ale zvykli jsme si. Prostě to tak je,“ mávne rukou.

Rukou ovšem nemávli ministerští úředníci. Ti si této anomálie v rámci připravování novely zákona o obcích z roku 2016 všimli a začali jednat o změnách a případných úpravách.

„Jednání vyvstalo na základě podkladů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Zavedli jsme metodickou pomoc obcím za účelem vyřešení všech územních nesrovnalostí a uzavření dohody o změně hranic obcí,“ uvedla Malá.

Na Vysočině jsou podle ní čtyři další případy katastrálních anomálií. Jedna se týká Větrného Jeníkova a Zbinoh, druhá Pucova a Velké Bíteše, další obcí Zhoř a Jamné a konečně poslední Vlkova a Osové Bítýšky. V celé zemi jsou jich další desítky. Netýkají se ale hranic kraje.

Posunou hranice krajů, aniž by se krajů vůbec na něco ptali

Skryje s Okřesančí vycházejí dobře. Obce se dohodly na úpravě katastrálních hranic.

„Smlouvu máme připravenou, čekáme na vyjádření vlastníků pozemků. Jde o to, že bychom si v katastrech směnili pár stovek až tisíc metrů čtverečních,“ konstatoval starosta Skryjí Vlastimil Volenec.

Hranice mezi Krajem Vysočina a Středočeským krajem se prapodivně zakusuje do vesnic Skryje (červená značka) a Okřesaneč (modrá značka).

Hranice mezi Krajem Vysočina a Středočeským krajem se prapodivně zakusuje do vesnic Skryje (červená značka) a Okřesaneč (modrá značka).

Jakkoliv se taková dohoda může zdát zásadní i pro samotné kraje, není tomu tak. Ani Středočeský kraj, ani Vysočina nejsou účastníky řízení. Obce tak změní hranice kraje, aniž by k tomu krajské orgány měly co říct.

„Předmětná změna je vyvolána legitimním požadavkem na úpravu stávajícího nežádoucího stavu. Zákon o obcích s takovým řešením počítá,“ objasňuje Hana Malá.

„Změna se netýká majetku kraje ani jeho organizací. Proto tuto záležitost neřešíme. Změna hranic krajů je zde možná pouze změnou zákona a tato agenda spadá pod ministerstvo vnitra,“ podotkla mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová.

V případě Skryjí a Okřesanče vznikla tato anomálie už před mnoha desítkami let. Podle Jiřiny Mrkvičkové, jež v domku žije od narození, tomu tak bylo i za socialismu. Tehdy byly Skryje součástí Východočeského kraje, Okřesaneč Středočeského. A katastry měly stejně „zubaté“ jako dnes.

Vysočina už se zmenšila v roce 2005, přišla o 25 obcí

Hrad Pernštejn v dnešní podobě.

Majestátní hrad Pernštejn je součástí Jihomoravského kraje od roku 2005. Před tím se vypínal v Kraji Vysočina.

Hranice Kraje Vysočina se už v minulosti podstatně měnily. V roce 2005 z Vysočiny do Jihomoravského kraje „odešlo“ 25 obcí z tehdejšího východního Žďárska.

Jednalo se o sídla v okolí Nedvědice, Doubravníku a Olší, Vysočina přišla třeba i o majestátní hrad Pernštejn.

„Do Jihlavy to máme 75 kilometrů, do Brna jenom třicet, i doprava je lepší směrem na Tišnov a Brno. Rozhodla spádovost, nehledali jsme jiné důvody,“ vysvětlil snahu o změnu kraje už dříve bývalý starosta Dolních Louček a nynější místostarosta Ladislav Tichý.

Rok po přechodu do sousedního kraje hodnotily obce svůj krok různě. Některé byly spokojené, jiné, i když od Jihomoravského kraje dostaly každá po milionu, spíše zklamané z přístupu úřadů.

„Vždycky se najde nějaký kverulant, který bude nespokojený. Já si myslím, že jsme chybu neudělali,“ řekl rok po změně hranic kraje tehdejší starosta Nedvědice Josef Dočekal. Pochvaloval si zlepšení zdravotní péče, kterou v brněnských zařízeních hodnotil na vyšší úrovni.

V roce 2012 se málem hranice Vysočiny měnily znovu. O odchodu začala hovořit Ledeč nad Sázavou, jejímuž vedení se nelíbilo, jak se Kraj Vysočina stará o silniční síť v regionu. Začalo mu vadit i to, že se město už o deset let dřív nestalo pověřeným sídlem a přišlo o svůj „malý okres“. Po volbách v roce 2014 a obměně vedení města ale tyto snahy ustaly.

Že by situaci se Skryjemi v Okřesanči zjednodušili úředním přesunem do Kraje Vysočina, starosta Zbyněk Vančura také zvažoval. V kraji Středočeském se totiž necítí být příliš spokojen. Podle něho malé obce na periferiích kraj zanedbává. „Ale přechod na Vysočinu by středočeským tempem zabral dvacet let,“ poznamenal.

zpět na článek