iDNES.cz

Tuberkulóza na Vysočině je na vzestupu, polovinu pacientů tvoří cizinci

  11:30
Bílý mor, tubera, úbytě, souchotě - to všechno jsou názvy pro velice závažné infekční onemocnění, jímž je tuberkulóza. Zatímco v minulosti byla poměrně vzácná, lékaři z Vysočiny se s ní v posledních letech setkávají stále častěji. Polovinu pacientů tvoří cizinci.

Celorepublikově počet lidí s tuberkulózou klesá, na Vysočině však meziročně stoupl. Společně se Středočeským krajem to jsou jediné dvě oblasti, kde se počet nemocných zvýšil. Zatímco v roce 2017 bylo na Vysočině třináct nemocných tuberkulózou, o rok později jejich počet vzrostl.

„Podle stále ještě předběžných údajů bylo v roce 2018 do Registru tuberkulózy hlášeno 21 případů u lidí s bydlištěm či místem pobytu v Kraji Vysočina. Bylo to čtrnáct mužů a sedm žen. Šest pacientů se narodilo mimo Českou republiku. Tři lidé byli z Rumunska a po jednom z Bulharska, Gruzie a Maďarska,“ říká ke statistice za Vysočinu lékař Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou.

Jedná se tedy o nárůst v jednotkách případů. „Celkově Vysočina patří, co se týká tuberkulózy, ke klidnějším krajům,“ poznamenal Wallenfels. Loni se v ČR s touto chorobou léčilo 380 lidí, zemřelo na ni 18 pacientů, o sedm méně než v roce 2017.

Například na plicním oddělení havlíčkobrodské nemocnice bylo od začátku roku hospitalizováno již pět pacientů s podezřením na toto onemocnění. U jednoho z nich bylo nakonec skutečně prokázáno.

„Aktuálně máme na oddělení jednu pacientku sledovanou kvůli podezření na tuto chorobu. Čekáme na výsledky testů,“ uvedla mluvčí nemocnice Petra Černo.

Personál nemocnic musí nosit speciální oblečení i roušky

Protože je tuberkulóza velmi infekční onemocnění, které se může přenést například kýchnutím, zvýšená bezpečnostní opatření proti šíření infekce se týkají i zdravotnického personálu.

Co je tuberkulóza

Tuberkulóza je infekční onemocnění, které se přenáší z člověka na člověka například při kýchání či kašli.

Pro nemoc je typický déle trvající kašel s vykašláváním hlenů, zhoršený dech, teplota a pocení, celková slabost a váhový úbytek, bolesti na hrudníku nebo vykašlávání krve.

Infekce se naplno projeví zhruba u každého desátého člověka, kterého postihne. Pokud se nemoc neléčí, je až z padesáti procent smrtelná.

V Česku se proti tuberkulóze v minulosti plošně očkovalo v dětství, nyní se očkuje jen u rizikových skupin.

Kdo se touto nemocí nakazí, podstoupí velice dlouhou léčbu, která obvykle trvá až kolem půl roku. Prvních šest až osm týdnů pobývá pacient v klidu na lůžku v nemocnici, dostává silná antibiotika. Další tři až čtyři měsíce se pak doléčuje, léky dobírá doma a lékaři ho dál sledují.

„Zaměstnanci docházejí pravidelně na snímkování. Personál musí ke každému pacientovi s podezřením na tuto nemoc přistupovat tak, jako kdyby ji opravdu měl. Nutné je speciální oblečení, roušky a dodržují se zvýšené hygienické podmínky. Vzhledem k tomu, že oddělení je v nově zrekonstruovaném pavilonu, jsou tam pokoje se speciálním izolačním režimem, které mají samostatnou filtraci,“ dodala Černo.

Polovinu pacientů s TBC tvoří na Vysočině cizinci. Právě agenturní pracovníci z Východu jsou častými hospitalizovanými. V minulosti se zde léčili s tuberkulózou lidé z Bulharska, Slovenska, Gruzie, Rumunska, Ukrajiny, ale třeba i jeden lektor angličtiny z Afriky, který učil jazyk na základní škole. Žáci a pedagogové, kteří s ním přišli do styku, museli preventivně na vyšetření. Testy dopadly dobře.

Agenturní dělníci nejdou na prohlídky, které by TBC odhalily

Podle lékařů nemají agenturní zaměstnanci často dostatečné zdravotní kontroly. Právě agentury, které je najímají, by měly garantovat jejich dobrý zdravotní stav.

„Praxe je taková, že tito lidé často neprojdou zdravotními prohlídkami, které by tuberkulózu a další nakažlivé nemoci odhalily. Tím, že nejsou zaměstnanci podniku, kam nastupují, netýkají se jich vstupní prohlídky. Jejich stav garantuje agentura, a pokud ona tuto prohlídku neprovede a pustí nemocného do práce, dostává se tak nemocný do bezprostředního styku se zdravými zaměstnanci,“ vysvětlil Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.

„Většinou jde o lidi ze zemí na východ od nás, kde je výskyt tuberkulózy mnohem vyšší,“ doplnil.

Virus v těle může probudit biologická léčba jiného onemocnění

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejnižším výskytem této infekce na světě. Přestože počty nemocných meziročně klesly, lékaři varují před přílišným optimismem. Vznikají totiž nové skupiny ohrožené tuberkulózou.

Pneumologové upozorňují na rizika spojená s transplantací orgánů či biologickou léčbou. Právě nasazení takové léčby, jež pomáhá například pacientům s roztroušenou sklerózou, rakovinou, revmatoidní artritidou, lupénkou nebo Crohnovou chorobou, může probudit dosud spící tuberkulózní infekci.

„Pacienti se v minulosti mohli setkat s mykobakteriemi tuberkulózy a ty dosud v klidu ‚dřímou‘ v jejich těle. Ve chvíli, kdy dostanou biologické léky na jiné onemocnění, mohou tyto léky narušit ochrannou bariéru v jejich těle a tuberkulózní bacil se vzbudí. Nedokážou pak čelit vzniku nemoci, jež pro ně může být smrtelná. Riziko nákazy je v těchto případech pětadvacetkrát vyšší než u zdravé populace,“ řekla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti Martina Vašáková.

Lékaři doporučují provést u lidí, jež čeká léčba biologickými léky, tuberkulinový kožní test, a pokud se objeví reakce, pak ještě složitější krevní test – takzvaný IGRA test.

zpět na článek