„Do dražby nebyl zapsán žádný účastník,“ prohlásil Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Takto se musel vyjádřit už podruhé. První dražba se konala loni v listopadu a dopadla stejně.
K úspěchu při druhém pokusu nepomohlo ani razantní snížení minimální kupní ceny. Zatímco na podzim bylo nejnižší možné podání stanoveno na 29 milionů korun, tentokrát bylo o šest milionů nižší.
Cena v prvním podzimním kole vycházela ze znaleckého odhadu. Podle platných právních předpisů ÚZSVM nižší cenu stanovit nemohl. „V prvním kole musí být stanovena cena minimálně ve výši v místě a čase obvyklé, stanovené na základě znaleckého posudku,“ upozornil Radek Ležatka.
Prostor pro úpravu ceny byl až nyní. Jak se ale ukázalo, pokles nebyl dostatečný. Je ovšem otázkou, zda efekt přinese ještě případná další úprava ceny.
Skutečná cena je někde mezi pěti až sedmi miliony, říká makléř
Že je částka, kterou by úřad z prodeje chtěl získat, příliš vysoká, už v minulosti namítali realitní experti. „Dělali jsme propočet, za kolik by bylo skutečně možné bývalý finanční úřad prodat. Dostali jsme se na částku mezi pěti a sedmi miliony korun,“ konstatoval například makléř Milan Šedý.
„Já bych budovu nechtěl ani zadarmo,“ doplnil ho majitel realitní kanceláře Milan Plodík.
ÚZSVM okamžitě po skončení druhého kola začal připravovat dražbu třetí. Ta by se podle Ležatky mohla odehrát v dubnu. „Zatím není určen konkrétní termín ani minimální cena. Veškeré informace budou zveřejněny, až bude dražba vyhlášena,“ uvedl.
„Přejeme si, aby to už vyšlo a budovu získal nový majitel, který by ji dokázal smysluplně využít,“ poznamenal havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Radnice zájem nemá, pro skleněný věžák nemá žádné využití
Radnice už dříve avizovala, že o devítipatrový objekt v centru města zájem mít nebude. „Nemáme žádný nápad, co bychom s takovou budovou mohli dělat,“ přiznal místostarosta.
Jediné, co by město chtělo, je odstavná plocha za bývalým finančním úřadem, mezi budovou a základní uměleckou školou. Ta by mohla být nově upravena a mohla by sloužit jako oficiální městské parkoviště. Jenže ÚZSVM se rozhodl pozemek nabízet v balíčku s celou budovou, oddělení parkoviště odmítl.
„Pro město už byly odděleny tři pozemky. ÚZSVM bude majetek převzatý od Generálního finančního ředitelství včetně zbylých částí pozemků prodávat jako celek,“ informoval už loni v létě Radek Ležatka.
Budova bývalého finančního úřadu je prázdná od ledna 2017. „Berňák“ se z devítipodlažní prosklené budovy, která je dominantou centra Havlíčkova Brodu, přestěhoval za dalšími státními institucemi do bývalého kláštera.
Finanční ředitelství cenu rekonstrukce odhadlo na 44 milionů
Důvodem stěhování byl mimo jiné i špatný technický stav budovy. Nutné je vyměnit rozvody, opravit skelet a zajistit opláštění, z něhož odpadávají skleněné desky a musí být zajištěny pletivem. Generální finanční ředitelství výši nutné investice odhadlo na 44 milionů korun. S tím by se musel nový vlastník poprat.
Ale není to jediná věc, která by komplikovala případné budoucí využití. Objekt byl už v sedmdesátých letech minulého století stavěn jako kancelářský. Uprostřed je veliká šachta se schodištěm, výtahem a rozlehlou chodbou, kanceláře jsou umístěny po obvodu budovy.
„Prakticky polovinu plochy tvoří nevyužitelná chodba se schodištěm. Výtěžnost komerčních prostor bude rozhodně nižší, než by se navenek mohlo zdát. Navíc je v Havlíčkově Brodě momentálně přebytek kancelářských prostor k pronájmu,“ podotkl makléř Šedý.
Další byty nebo ubytovnu radnice v centru města nechce
Přestavbě na byty či ubytovnu pak brání územní plán města. „Nemáme zájem na vzniku dalších bytů v centru města, kde například není dostatek parkovacích míst,“ vysvětlil Libor Honzárek.
Devítipatrová budova se třemi tisíci metry čtverečními vnitřních ploch tyčící se nad Smetanovým náměstím je typickým příkladem socialistické architektury.
Stavěna byla na konci 70. let minulého století. Zprvu sloužila jako administrativní sídlo škrobárenského závodu. Po změně režimu se do ní nastěhoval finanční úřad a daňová správa.
V současné době je budova zcela prázdná a slouží jen jako vysílač. Jedinými firmami, které k ní mají dnes nějaký nájemní vztah, jsou T-Mobile a Česká telekomunikační infrastruktura. Až do konce roku 2020 zde mohou provozovat zařízení k poskytování telekomunikačních služeb a veřejné komunikační sítě.