Pro Světlou nad Sázavou to byl tehdy obrovský šok. V září 2008 ze dne na den skončila výroba ve sklárnách patřících do skupiny Bohemia Crystalex Trading, podnik zkrachoval. O práci přišlo 1 233 lidí.
Pro město se šesti a půl tisíci obyvateli to byla rána. Nezaměstnanost vyskočila na více než dvacet procent. V tu chvíli hledal tehdejší městský úřad pomoc, kde se dalo. Do Světlé chtěl přilákat nové investory, chtěl pomoci zajistit propuštěným lidem novou práci.
Potíž byla v tom, že Světlá odkázaná na sklářskou výrobu neměla co nabídnout. Jiné velké podniky tu nebyly a město nemělo ani připravené pozemky, na které by případného investora mohla nalákat.
Proto tehdejší vedení města vyjednalo s meziresortní komisí vlády dotaci. Ministerstvo financí v roce 2010 Světlé nad Sázavou poskytlo 20 milionů korun. Za ně měla nechat radnice vybudovat průmyslovou zónu o ploše deseti hektarů poblíž skláren u výpadovky na Havlíčkův Brod. V ní do deseti let mělo vzniknout nejméně 200 pracovních míst a firmy zde proinvestovat 250 milionů korun.
Nezaměstnanost je na historickém minimu
Čas však neúprosně běží. A od roku 2010 se toho ve Světlé mnoho změnilo. Sklárny pod novým majitelem nabraly druhý dech a staly se ještě významnějším závodem. Místním firmám se daří a nabírají nové zaměstnance. Nezaměstnanost je na historickém minimu.
Dohoda s ministerstvem financí však zůstala. A jestliže se nepodaří průmyslovou zónu do konce roku 2020 zaplnit, bude muset město dvacetimilionovou dotaci vrátit.
„Za současné situace však není obsazení průmyslové zóny prioritou města,“ přiznává světelský starosta Jan Tourek.
Po krizi z doby před deseti lety dnes zkrátka ve městě není ani památky. Lidé mají práci, firmy prosperují, daří se veřejným rozpočtům. Radnice investuje desítky milionů do oprav ulic, staví sportovní halu a příští rok chce zahájit přestavbu náměstí. Další zaměstnavatelé jí ve Světlé nechybí.
„Chceme proto požádat meziresortní komisi o prodloužení lhůty pro obsazení průmyslové zóny o dalších pět let. Budeme jednat i o změně podmínek,“ říká Tourek.
Zájemci byli, ale po seznámení se s podmínkami investice vzdali
Dnes už není reálné, že by do dvou let na okraji Světlé nad Sázavou stál nový podnik s dvěma sty zaměstnanci.
Během uplynulých více než osmi let se objevilo několik vážných zájemců o pozemky v průmyslové zóně. „Jen za poslední čtyři roky jich bylo osm,“ vypočítává místostarosta Josef Hnik. Jenže mnoho z nich se po prvním oťukávání odmlčelo a už se znovu neozvalo.
Podle radnice za tím byly hlavně podmínky, které musely firmy splnit. „Jednou z nich je třeba pětiletá garance, že firma udrží určitý počet zaměstnanců. Kdo vám to ale v dnešní době zaručí? Podnikatelé nevědí, kolik lidí budou mít za rok, a tady se musí zavázat na pět let,“ kroutí hlavou starosta Tourek.
Příchod případného investora komplikuje i současná nízká míra nezaměstnanosti na Světelsku. Pokud by nějaká větší firma přišla a postavila ve Světlé svůj závod, musela by si mnoho zaměstnanců sama přivést. A tomu se chce město vyhnout.
„Na rovinu říkáme, že nechceme jít cestou Humpolce nebo Havlíčkova Brodu, kam přišly stovky agenturních pracovníků z ciziny. Má to pak velký vliv na život a bezpečnost ve městě,“ konstatuje Hnik.
Zpracovatele uranu z města vyhnali aktivisté
Současné vedení města o to víc mrzí, že před čtyřmi roky nevyšly námluvy se společností UJP Praha. Následník Ústavu jaderných paliv chtěl na osmi hektarech pozemků vystavět továrnu na výrobu uranových palivových kazet pro jaderné elektrárny.
„Jenže nám sem vlétli aktivisté a přesvědčili část veřejnosti, že všechno, co je spojené s uranem, je špatně. A po nátlaku těchto skupin firma od záměru upustila,“ pokrčil rameny Josef Hnik.
Podle něj by jen tento jeden zájemce celý problém s dvaceti miliony od ministerstva financí vyřešil. Firma slibovala zaměstnat dvě stovky lidí.
„Byly to vysoce kvalifikované pozice s nadprůměrnými výdělky. To mohlo Světlou posunout o kus dál,“ lituje Hnik.
Radnice odmítá i tehdejší obavy lidí, zda by výroba byla bezpečná. „Podnik tohoto typu je pod neustálým státním dohledem. Jsem si jist, že by byl mnohem bezpečnější, než mnoho dalších firem, do nichž není vidět a nikdo neví, co se děje uvnitř,“ prohlásil tehdy starosta Tourek.
Nebyl by to problém, vrátit dotaci, ale peníze se hodí
Mezi dalšími uchazeči o deset hektarů ploch v průmyslové zóně byly jak místní firmy, tak velké nadnárodní společnosti.
Nadějně se předloni jevil i záměr výrobce nábytku BJS Czech přestěhovat do Světlé provoz z Humpolce. Ani to ale nedopadlo.
Pokud by se světelská radnice s ministerstvem a meziresortní komisí nedokázala dohodnout na prodloužení termínu obsazení průmyslové zóny, musela by dvacetimilionovou dotaci vrátit.
„V naší současné kondici by to nebyl až takový problém. Ale samozřejmě, máme tu víc nákladných investic a peníze by se nám hodily,“ podotkl starosta.
Kdyby k takovému scénáři nakonec přece jen došlo, vidí na tom vedení města i některá pozitiva.
„Hlavně to, že bychom mohli plochu nabídnout bez jakýchkoliv byrokratických podmínek, které dnes firmy nemohou splnit. Jsem přesvědčen, že těch dvacet milionů by se nám na prodeji pozemků časem vrátilo,“ dodal Jan Tourek.