Požadavek na zřízení nového - celkově už devatenáctého - osadního výboru přednesli na schůzi sami jeho iniciátoři. Mezi zastupiteli se okamžitě rozproudila vzrušená debata, do níž iniciátoři několikrát i poměrně ostře zasáhli.
Podle jedné z autorek návrhu vzniku osadního výboru Věry Pilarové byly důvodem celé snahy mimo jiné loňské změny v systému městské hromadné dopravy.
„To, co město s veřejnou dopravou udělalo, se nám vůbec nelíbilo. Prakticky celý Žižkov odstřihlo,“ prohlásila žena před zastupiteli.
I když jsou už dnes problémy s MHD vyřešeny, obyvatelé vrchní části sídliště se přesto sešli a dohodli se na snaze o vytvoření výboru. Chtějí se tím více podílet na řešení problémů i vylepšování ve své domovské lokalitě. Dokument podepsalo celkem 33 lidí.
Jenže vedení města už dopředu avizovalo, že má ke vzniku dalšího osadního výboru výhrady. Mimo jiné i kvůli tomu, že o žádnou izolovanou osadu nejde. Horní Žižkov je část největšího brodského sídliště s novější bytovou i rodinnou zástavbou.
Pokud to povolíme, objeví se 72 dalších žádostí, řekl starosta
„Obávám se, že pokud bychom vyhověli, najednou se nám tu objeví 72 žádostí o zřízení dalších nových osadních výborů, což nebude možné uřídit a bude to nesmírně náročné na byrokracii. Už se mi ozývali někteří občané, kteří tvrdili, že pokud schválíme vytvoření Horního Žižkova, budou se snažit o svůj osadní výbor rovněž,“ vysvětlil postoj vedení města starosta Jan Tecl (ODS).
Nahlas se v Brodě hovoří například o vytvoření výboru pro Ledečskou ulici, na sídlišti Výšina či v lokalitě V Rámech v samém centru města. Tomu se vedení města snaží zabránit.
„Každou takovou iniciativu občanů vítám. Nicméně ve vnitřním městě mají obyvatelé spoustu možností obracet se přímo na své volené zástupce nebo dojít na radnici. Osadní výbory mají logiku ve skoro samostatných obcích, nikoliv ve městě,“ poznamenal opoziční zastupitel Tomáš Hermann.
„Nevidím důvod to neschválit. Lidé v místě přece nejlíp vědí, který chodník by si zasloužil opravu. Buďme rádi, že jsou občané aktivní a chtějí se zapojit. Rada města tím o žádné kompetence nepřijde,“ naopak podporoval zřízení výboru komunista Zdeněk Dobrý, rovněž zástupce opozice.
Co je osada? Ministerstvo a soud se neshodnou
Vedení města argumentovalo i posudkem odborníka na správní právo a soudce Nejvyššího správního soudu Petra Průchy.
„Osadní výbory připomínají historickou reflexi existence ‚osad‘ tak, jak s nimi počítala prvorepubliková úprava a judikatura. Vždy se jedná o osady, jež tvoří pod zvláštním jménem samostatnou topografickou jednotku státem uznanou. V žádosti označené území není osadou ani netvoří integrovanou část Havlíčkova Brodu,“ uvádí v dokumentu.
Věra Pilarová ale oproti tomu postavila údajné tvrzení ministerstva vnitra, podle něhož osadní výbor nemusí vzniknout pouze v místní části oddělené od města. „Mnoho zastupitelů ani neví, co osadní výbor je,“ rýpla si.
Na dodatečné otázky zastupitelů ale už nebyla schopná jasně odpovědět. Nevysvětlila, čeho by obyvatelé chtěli vznikem výboru dosáhnout. A dokonce ani neuměla Horní Žižkov, tedy název, který se v Brodě běžně nepoužívá, konkrétně vymezit. „Asi od Trocnovské ulice nahoru,“ odpověděla na přímý dotaz.
Zároveň se do zastupitelů poměrně ostře pustila poté, co z úst starosty Tecla zaznělo, že město nechce zřizovat už žádný další nový osadní výbor a vyhlásí jejich stop stav.
„V minulosti jste schválili Perknov a Vysočany, což jsou také části města. Proč teď najednou precedens? O co jsme my horší než oni? Proč se precedens neudělal už dřív?“ zvyšovala hlas.
Protinávrh na zřízení výboru nakonec podali komunisté. Pro něj však zvedlo ruku jen sedm zastupitelů z 25. Původní návrh na odmítnutí zřízení osadního výboru Horní Žižkov podpořilo 14 hlasujících.
„Nevzdám to. Budu s tím na radnici chodit tak dlouho, dokud bude potřeba,“ vzkázala Věra Pilarová.