„Kromě vodovodů a kanalizace jsou v podzemí datové a telefonní kabely,“ popsal mluvčí magistrátu Radek Tulis. Chodby takto využívají třeba společnosti O², E.ON a První telefonní.
„Hlavní důvod je ten, že se vyhneme nutnosti provádět výkopové práce kvůli pokládce kabelů,“ vysvětlila Tereza Gáliková, mluvčí České telekomunikační infrastruktury.
Chodby využívají rovněž v dalších městech, kromě Prahy také třeba v Liberci, Šumperku, Mladé Boleslavi či v Plzni.
V takzvaných jihlavských kolektorech se nacházejí kromě jiného i rozvody elektřiny.
Kolektory se začaly projektovat v 70. letech minulého století. Jde o široké chodby, které vedou až 25 metrů pod zemským povrchem. Měly být přitom mnohem větší, než jsou. Byly vyprojektované celkem na 14 kilometrů ve třech podlažích, počítalo se s napojením na historické podzemí.
Z plánovaných chodeb se nakonec budovala jen desetina
Stavba kolektorů přišla na řadu v roce 1983. S jejich pomocí měla Jihlava řešit původně i vývoz odpadků z památkové zóny.
Prohlídky podzemíKolektory pod Jihlavou je možné navštívit v rámci prohlídek podzemí. Právě jim je věnován jeden z okruhů. Je dlouhý jeden kilometr, z toho kolektory vede 900 metrů. K jeho absolvování je třeba si prohlídku předem rezervovat. V rezervačním systému na webu www.jihlava.cz si lidé vyberou vhodný termín. V daný den se pak dostaví nejpozději patnáct minut před zahájením prohlídky do turistického informačního centra na Masarykově náměstí. |
Po roce 1989 vedení města odmítlo v tomto státem placeném projektu pokračovat. Pokud by pod celým historickým centrem byly kolektory, nemuselo by se kopat v ulicích při každé opravě sítí. Nyní mají na délku jen 1,7 kilometru.
„Výhodou kolektorové sítě je snadná údržba zařízení distribuční sítě a rychlejší možnost jejího rozšíření podle požadavků jednotlivých odběratelů,“ sdělila Martina Slavíková, mluvčí společnosti E.ON.
V kolektorech podle ní také odpadává riziko poškození kabelů při výkopových pracích. „Kolektory využíváme kromě Jihlavy ještě v Brně a v Českém Krumlově,“ doplnila Slavíková.
Město má roční příjmy z podzemí zhruba ve výši dvou milionů korun. Z poloviny se jedná o peníze ze vstupného od návštěvníků, druhá půlka je za uložení kabelů. Proti tomu stojí roční náklady na údržbu chodeb - zhruba 600 tisíc korun.
Středověké chodby v Telči a Světlé jsou určené jen pro turisty
V Telči mají také zpřístupněné podzemí pro turisty, kterých tam přišlo už skoro 25 tisíc od otevření před čtyřmi lety. Firmy tam ale svoje kabely neukládají. „Tímto způsobem to nevyužíváme,“ řekl tajemník telčské radnice Pavel Soukop.
Středověká sklepení a propojovací chodby v Telči sloužily v minulosti jako sklady a částečně jako kryty. O zpřístupnění usilovalo město několik let.
Ani ve Světlé nad Sázavou se podzemí nepoužívá pro potřeby vedení firemních kabelů. „Naše podzemí je poměrně krátké,“ podotkl starosta Jan Tourek.
Chodby vznikly ve své konečné podobě pravděpodobně v 15. století. Největší dosud známá část se nachází severovýchodně od kostela svatého Václava.