iDNES.cz

Obrázky a hračky místo mříží. Zvláštní oddělení věznice funguje 15 let

  15:54
Besídku pro pozvané hosty uspořádaly trestankyně s jejich malými dětmi z věznice ve Světlé nad Sázavou. Světelská věznice tak oslavila patnácté výročí specializovaného oddělení bez mříží, jediného v Česku.

Maminky s dětmi ve specializovaném oddělení ženské věznice ve Světlé nad Sázavou připravily pro hosty besídku. Hrálo se na ní, zpívalo i tancovalo. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Oslava se uskutečnila trošku se zpožděním. Oddělení pro výkon trestu matek malých dětí se otevíralo v říjnu 2002. „Dnes je to klenot českého vězeňství,“ říká bývalá ředitelka Vězeňské služby i světelské věznice Kamila Meclová.

Byla to právě ona, kdo dokázal zřízení takového oddělení z pozice šéfky Vězeňské služby prosadit. Inspiraci k tomu tato vystudovaná psycholožka našla v zahraničí.

„Žena, která má malé dítě, u nás do vězení může nastoupit, až když je dítěti jeden rok. Do té doby má odklad, pak musí dítě do dětského domova nebo náhradní péče. Jenže zrovna okolo jednoho roku věku jsou děti nejvíce fixované na matku. Právě v tomto věku měly děti o matku přijít a ta musela do kriminálu,“ vysvětluje Meclová.

Proto vzniklo specializované oddělení ve světelské věznici, kam mohou nastoupit matky společně se svými dětmi.

„Mohou o to požádat ty, kterým trest vyprší přibližně do čtyř let věku dítěte. Musí společně s ním z výkonu trestu i odejít,“ vysvětlila mluvčí světelské věznice Jana Rajdlová.

Dvě zahrady, pískoviště i dětská herna. I tak vypadá věznice

Oddíl pro matky s nezletilými dětmi vůbec nevypadá jako věznice. Ženy tu mají k dispozici dvě patra, mezi nimiž se mohou přes den bez omezení pohybovat. Každá má pokoj pro sebe a své děti, k dispozici mají kuchyňku, koupelnu, prádelnu i dětskou hernu.

„Kdykoliv matka chce, může jít ven na jednu ze dvou zahrad, kde mají děti pískoviště a pár atrakcí,“ doplňuje vychovatelka Stanislava Kolářová.

„Je to tu dobré, rychle jsem si na to zvykla. Chodíme často ven, máme tu různé aktivity jako pečení, malování, zpívání,“ popisuje Pamela L. Maminka je ve světelské věznici s malou dcerkou, které budou za měsíc tři roky.

„Byla jsem tři měsíce na přijímači a na běžném oddělení. To se s tímhle nedá srovnat. Neměli jsme tam nic, bylo nás osm na pokoji a dcerku jsem měsíc v kuse neviděla. Tady jsme stále spolu a máme tu vybavený pokoj,“ dodává Pamela.

Na světelském oddělení je „služebně“ nejstarší, je tu druhým rokem. Její pobyt ve věznici se ale letos nejspíš nachýlí ke konci, v listopadu si dá žádost o podmínečné propuštění. „Mám doma další tři děti, těším se na ně,“ neskrývá.

Mnohé matky zůstávají v kontaktu i po propuštění

Mezi vězeňkyněmi, dětmi i vychovateli, kteří se o chod oddělení starají, tu vzniká velké pouto. Mnohé z matek, které jím prošly, zůstávají v kontaktu po propuštění nejen mezi sebou, ale i se zaměstnanci věznice. Na úterní oslavu dokonce některé z bývalých vězeňkyň dorazily.

„Mám to tu ráda, přirostlo mi to tu k srdci. Bylo skvělé, že jsem tu mohla být s Jiříkem. Teď spolu máme mnohem větší pouto. Byli jsme tu třináct měsíců jen spolu, čtyřiadvacet hodin denně, žádné babičky nebo paní na hlídání,“ popisovala Petra H. Propuštěna byla před pěti a půl roky, světelskou věznici od té doby dobrovolně i s osmiletým Jiříkem navštěvuje.

Podle Meclové byl ovšem na přelomu tisíciletí velký boj, než se takové oddělení podařilo vybudovat. Hodně se o tom diskutovalo na odborné úrovni, hlavně mezi psychology. „Odpůrci tvrdili, že děti budou frustrované pobytem ve vězení,“ vylíčila Meclová.

Nic takového se nakonec neprojevilo. „Teď tu vidím krásné, šťastné malé děti. Podařilo se nám vybudovat nádherné prostory a propracovat celý vězeňský program,“ tvrdí Zuzana Kalivodová, někdejší ředitelka světelské věznice, za jejíhož působení oddělení vznikalo. Nejprve v bývalé školní třídě, po dvou letech v novém křídle věznice.

„Obstáli jsme,“ tvrdí dnes rozhodně její nástupkyně a současná ředitelka věznice Gabriela Slováková. Ta ocenila i přístup města k věznici, vzájemnou spolupráci i vstřícné občany. „Když vidí ve městě konvoj kočárků, vědí, že náš oddíl pro matky s dětmi má vycházky,“ směje se Slováková.

Za patnáct let prošlo oddělením 153 matek a 170 dětí

Oddělení má kapacitu pro 15 matek a 20 dětí. „Nikdy v historii nebylo plně obsazeno,“ podotýká Rajdlová.

Vždy minimálně jeden pokoj zůstal volný. Momentálně je na oddělení devět vězeňkyň s jedenácti dětmi. Za celých patnáct let jím prošlo 153 matek a 170 dětí.

Šanci dostat se na něj mají pouze matky s malými dětmi odsouzené za lehčí trestné činy. Obvykle to bývají krádeže, podvody nebo maření výkonu úředního rozhodnutí. Několik měsíců trvá vyřízení žádosti o umístění právě sem.

„Zabralo to asi tři čtvrtě roku. Ještě před nástupem trestu jsme museli s malou absolvovat řadu vyšetření a návštěv psychologů,“ přiblížila Pamela L. Pobyt na oddělení zároveň musí matky hradit.

zpět na článek