Když se opravuje střecha na památce ze seznamu UNESCO, není to jen tak. Rekonstrukce té na bazilice svatého Prokopa včetně krovu začala již v roce 2014. A potrvá ještě tři až čtyři roky.
„Práce se provádějí v několika etapách. Celá rekonstrukce je vypočítaná na osm až devět milionů,“ přiblížil farář Jakub Holík. Oprava je složitější v tom, že se musí používat takzvaná prejzová krytina.
Bazilika svatého Prokopa |
„Je náročnější prejzy sehnat a pracovat s nimi,“ doplnil farář Holík. V posledních dvou letech se navíc práce na střeše přerušily, protože bylo nutné soustředit se na záchranu trpasličí galerie nad kruhovými ozdobnými okny.
Galerie spolu s těmito okny patří k nejvýraznějším částem baziliky a byla již ve velmi špatném stavu. Restaurátoři do ní dali kopie sloupků, originály se následně vystaví v kryptě.
A protože už je trpasličí galerie v pořádku, zaměřuje se římskokatolická farnost znovu na střechu. Nad hlavní lodí už je nová krytina.
Pokud se schválí všechny potřebné peníze, tak se letos bude pokračovat nad mnišským chórem. Finanční pomocí pro baziliku se zabývají i třebíčští zastupitelé.
Po obnově střechy přijde řada na fasádu na západní straně
Na novou střechu ještě čeká presbytář a také boční lodě. „Díky tomu, že jsme na seznamu UNESCO a národní kulturní památkou, tak můžeme žádat příspěvky od ministerstva kultury,“ vysvětlil farář Holík. Na financování se podílí též třebíčská radnice a samotná farnost.
Při dosavadní rekonstrukci střechy už bylo nutné vyměnit i některé trámy. Není to ale tak, že by bylo zastřešení v havarijním stavu. Do baziliky nezatéká. Krytina už je ale starší a potřebuje výměnu.
V bazilice udělali v posledních letech také nové osvětlení, a to včetně krypty. V budoucnu bude potřeba obnovit fasáda na západní straně, ovšem to až po dokončení střechy.
Bazilika je na seznamu UNESCO již patnáctým rokem. Byla postavena v letech 1240 až 1260.
K jejím nejcennějším částem patří krypta s původní, více než 700 let starou výdřevou stropu. Pozornost přitahuje i vstupní portál, jenž pochází z počátku třináctého století a byl znovu objeven až v roce 1862. Současnou podobu interiéru baziliky vytvořil Kamil Hilbert za první republiky.
Na léto se připravuje restaurování slunečních hodin
Restaurovat by se měly i sluneční hodiny ve dvoře kvadratury bývalého kapucínského kláštera. Dvouapůlmetrová malba nese letopočet 1759 a jejich obnova je naplánována na letní prázdniny.
„Je dochována ve své horní polovině, zatímco ve spodní části je zničená s výjimkou centrální partie. Je možná její rekonstrukce tak, aby sluneční hodiny mohly plnit nejen estetickou funkci, ale i svoji funkci nejpůvodnější - ukazatele času,“ popsala Zdeňka Matějková, zástupkyně ředitele Katolického gymnázia v Třebíči.
Vše bude stát 68 tisíc korun. Dvůr se slunečními hodinami je návštěvníkům přístupný v době koncertů, přednášek nebo výstav v Galerii Chodba.