Největší střet se při pondělním zasedání týkal právě plochy s označením „Z 85“ v nejvýše položené obci na Vysočině. Studnice jsou místní částí Nového Města na Moravě.
„Došlo k tomu, že se zastavitelné území asi pro pět parcel určených pro rekreační stavby zúžilo na dvě parcely pro smíšené venkovské využití. Liší se to v tom, že tam mohou vzniknout i stavby pro trvalé bydlení,“ vysvětluje starosta Michal Šmarda.
Podle kritiků by se však nemělo na severním okraji obce se zhruba třiceti stálými obyvateli stavět vůbec. Rozhodnutí chtějí dokonce napadnout u správního soudu.
„Chtěli bychom na tomto pozemku obnovit mokřad, což je ve veřejném zájmu. Radnici jsme už navrhli odkoupení pozemku za 700 tisíc korun a jeho přeměnu na biotop, který zadrží vodu v krajině,“ říká Josef Machač, jenž má na sousedním pozemku postavenou chatu.
Boj podle něj nekončí. „Prohráli jsme bitvu, ale ne válku,“ dodal s tím, že mluví i za dalších pět bezprostředních sousedů. „Nikde nebylo zdůvodněné, proč by se měly do ucelené řady chat dosadit dva domy k trvalému bydlení, vyvolává to jen spekulace,“ poukazuje Machač.
Souhlas s výstavbou dala i Správa chráněné krajinné oblasti
Nové Město při přípravách územního plánu získalo i souhlas ochranářů. „Vždy posuzujeme zákonné limity územního plánu, odsouhlasili jsme jej v této podobě, nebyl zákonný důvod s ním nesouhlasit,“ reagoval na dotaz MF DNES ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.
„Pochopitelně může vždy existovat vhodnější varianta, ale to je na vlastníkovi pozemku a pořizovateli územního plánu. Ze svého pohledu raději podpoříme obnovu mokřadu než zástavbu, ale to neznamená revokaci našeho souhlasu,“ dodal Hlaváč.
Podle vedoucí novoměstského stavebního odboru však ani změna územního plánu neznamená nutně, že se bude v místě opravdu stavět.
„Územní plán umožňuje v tomto území též vodní nádrže i veřejnou zeleň. Pokud budou mít vlastníci sousedních rekreačních chat zájem mokřad obnovit, za předpokladu souhlasu vlastníka pozemku jej mohou realizovat,“ poukazuje Lenka Jamborová.
Prodej dotčeného městského pozemku není podle starosty na pořadu dne. „Jestli Nové Město pozemky v budoucnu prodá, bude to transparentním způsobem a stanoví si podmínky. Má to čas, je potřeba uklidnit emoce,“ reagoval po vyostřené diskusi Šmarda. „Bude dobré situaci probrat s osadním výborem a místními včetně chatařů,“ doplnil starosta.
Územní plán řeší i umístění národních sportovních center
Josefu Machačovi a jeho nejbližším sousedům však vadí, že se o změně záměru nedozvěděli od osadního výboru dříve a že jejich nemovitosti další výstavbou mohou ztratit na tržní ceně.
Schválení územního plánu považuje vedení města za velký úspěch. Čerstvé změny například umožní i případnou výstavbu sportovišť na ploše zhruba tří hektarů mezi firmou Medin a lesem Plačkovec poblíž Vysočina Areny.
„O této lokalitě se mluví v souvislosti s národními sportovními centry. Mohla by tam stát rychlobruslařská hala, o které mluví Petr Novák (reprezentační kouč rychlobruslařů - pozn. red.) a Andrej Babiš, nebo lyžařský tunel, o kterém mluví Jiří Hamza (prezident Českého svazu biatlonu),“ zmínil Michal Šmarda možné varianty.
Že tuto lokalitu vyčlení Nové Město pro sportovní účely, vedení města dohodlo už s předchozí vládou, novoměstským sportovním klubem a Českým olympijským výborem.
Projekt národních sportovních center pro přípravu státní reprezentace a talentované mládeže však zabrzdila dotační kauza na ministerstvu školství.