Vysočina chce na obce převést malé silnice. Díky, nechceme, zní odpověď

Trnava a Petrovice leží na Třebíčsku poměrně daleko od sebe, ale po dopravní stránce jsou si velmi podobné. Jedna rušnější krajská silnice vede kolem nich a ta druhá, klidnější k nim do vsi zatáčí. Podle hejtmanství jsou příkladem toho, že je krajská mapa cest příliš hustá. Některých úseků se proto hodlá zbavit.

Ve zmíněné Trnavě už od doby vybudování obchvatu v roce 2003 počítají s tím, že si část komunikací od kraje převezmou. Jenže s konkrétní nabídkou zatím nikdo nepřišel.

„Mohli bychom přebrat takzvaná slepá ramena,“ konstatuje trnavský starosta Břetislav Česnek. Zájem naopak nemá o frekventovanější průjezdnou silnici, po níž jezdí i řada autobusů.

Do převodu se ostatně nehrnou ani v Petrovicích. „Zatím s námi nikdo z kraje nejednal, ale samozřejmě bychom nic nechtěli,“ má jasno starosta Zdeněk Jeřábek.

Nebudeme mít na opravy, bojí se obce

V koncepci rozvoje vysočinské silniční sítě patří do zmíněného seznamu „nadbytečných“ také silnice ze Stonařova na Jihlavsku do jeho místní části Sokolíčko, převážně rekreační oblasti s necelou desítkou obyvatel.

A starosta městyse František Plavec má podobný pohled jako jeho kolegové z Třebíčska - nemá zájem. „Kdybychom plánovali dělat třeba nový povrch, nebude nám na to stačit rozpočet,“ říká s tím, že krajskou koncepci zatím neviděl.

Silnici do Sokolíčka nyní udržují krajští silničáři a není v nijak dezolátním stavu. Měří necelé dva kilometry, je úzká a dvě auta jedoucí proti sobě se zde mají problém vyhnout.

Další silnice na Jihlavsku, kterou by na kraji rádi vyřadili ze svého majetku, je u Panenské Rozsíčky. „My ale určitě žádnou jejich silnici nechceme,“ ujišťuje tamní starosta Bohumil Novák.

„Spíš už od vzniku kraje usilujeme o autobusovou dopravu mezi námi a Sedlejovem, abychom měli spojení na Telč. A to se za sedmnáct let nepodařilo,“ podotýká.

Obcím silnice kraj nutit nebude, pouze jim dá nabídku

Na hejtmanství jsou přesto přesvědčeni, že pro ztenčení krajské silniční sítě existují dobré důvody.

„Koncepce definuje výhled tak, aby síť plnila svou úlohu, byla efektivní a dlouhodobě finančně udržitelná. Je podkladem pro dlouhodobá budoucí jednání o nastavení vlastnických vztahů, popřípadě jejich změně,“ říká mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

Vybrané silnice nejsou podle ní příliš frekventované. Obcím je nebudou nutit, pouze dostanou nabídku. „V případě, že o ně nebudou mít zájem, zůstanou tyto úseky v majetku kraje. A není vyloučeno, že dojde k posunu jejich dopravního významu,“ doplňuje Svatošová.

To znamená, že by se třeba ze silnice třetí třídy stala místní komunikace. A pokud by si konkrétní cestu opravdu některá obec převzala, rozhodlo by se její vedení, jak by ji udržovalo.

„Reálně může dojít k situacím, že silnice budou pod dohledem místních samospráv udržované častěji a s vyšší prioritou než dosud. Chodci a řidiči neřeší, kdo silnici vlastní, ale jaký je její stav a sjízdnost,“ zdůrazňuje mluvčí.

Kraj by měl před převodem silnice opravit, domnívá se Třebíč

Šéf odboru dopravy třebíčské radnice Aleš Kratina je rád, že koncepce vznikla. „Protože sídelní struktura Vysočiny je roztříštěná a údržba komunikací poměrně náročná,“ popisuje.

Tam, kde se hejtmanství nedohodne s obcemi na převodu silnic, budou i tak dál udržované. Stále totiž musejí mít vlastníka, který se o ně stará podle stupně jejich významu.

„Dokážu si představit model, že kraj před převodem silnici komplexně opraví, tak jak se to stalo například v Třebíči u Znojemské ulice,“ podotýká Kratina.

Nejdelší úsek silnic, které kraj nabídne k převzetí, je na Pelhřimovsku. Jedná se o bezmála sto kilometrů. Na druhém místě je Žďársko s 85 kilometry. Naopak nejméně kilometrů, necelých třicet, se nachází na Jihlavsku.

Důležitost silnic a jejich možné přebírání je jen částí krajské koncepce. Jsou v ní třeba popsané i záměry na postavení nových spojnic.