Podle pivovarů z Vysočiny trápí hostinské více než EET zákaz kouření

Podle šéfa pivovaru v Poličce Karla Witze se zákon o elektronické evidenci tržeb (EET) nejvíc projevoval od prosince 2016 do loňského května, v srpnu začal jeho vliv odeznívat.

Kupříkladu v prosinci 2016 zredukovali někteří odběratelé Měšťanského pivovaru v Poličce objednávky na 49 procent.

Některé firmy v pohostinství měnily vlastníka, přejmenovávaly se nebo měnily na kluby. „Nakonec zvítězil rozum a peníze. Žádná hospoda nezůstala moc dlouho zavřená,“ říká Witz.

Protikuřácký zákon se podle něj projevil loni v září. „Deštivé počasí provozovatelům našich hospod ubralo zákazníky,“ zmínil s tím, že část pivařů se stala klienty klubů a garáží, kde se kuřáci dále oddávali své neřesti. „Samozřejmě část kuřáků nepřestala kouřit a skončila v domácnosti,“ doplnil ředitel pivovaru v Poličce.

Připomněl, že v Rakousku se chystají od 1. května letošního roku zavést také nový protikuřácký zákon.

„Pod vlivem našeho příkladu si ale tento předpis upravili. V prostorách do 50 metrů čtverečních se nebude kouření kontrolovat, větší prostory si budou zavádět nekuřácké kouty a čas na nekouření v hospodách,“ popsal Witz.

„Mnozí hostinští v České republice čekají na transformaci zákazu kouření. Kuřáků neubylo, jenom změnili své působiště. Bohužel hlas senátora Kubery (chtěl mimo jiné ponechat na samotných podnikatelích, ať zvolí, zda se v jejich provozu bude kouřit, pozn. red.), který předem hlasitě odhadoval situaci, nebyl vyslyšen,“ uzavřel šéf pivovaru v Poličce. Tamní produkce piva loni klesla o 4,5 procenta na 114 551 hektolitrů.

Někde nárůsty, jinde poklesy

„Zákaz kouření i EET přinesly uzavření řady provozoven. S tím je samozřejmě spojen pokles tržeb. Tak dlouho se společnost snažila dostat lidi z hospod, až se jí to povedlo,“ vyjádřil se Vladimír Veselý, vedoucí Pivovaru Poutník v Pelhřimově. Tento provoz přesto loni rostl, uvařil přes 51 tisíc hektolitrů piva, tedy asi o tři procenta víc než předloni.

Havlíčkobrodský Rebel registruje meziročně mírný úbytek tržeb přibližně o 3,5 procenta.

V chotěbořském pivovaru se zákonné změny projevily podle manažerky Věry Schmittové především v mírném nárůstu prodeje lahvového piva.

„Jeho podíl překročil hranici 21 procent, což je o dva procentní body více než v roce 2016. Prodej sudového piva nepatrně snížil, přičemž to bereme jako důsledek změn zákona ve věci EET či zákazu kouření,“ dodala.

Produkce chotěbořských se meziročně téměř nezměnila. Loni byla 22 895 hektolitrů.

Humpolecký Rodinný pivovar Bernard registruje větší vliv u zákazu kouření. „EET se neprojevuje tak, jak se předpokládalo, naopak zákaz kouření je pro malé a především vesnické hospody větším problémem,“ sdělil jeho mluvčí Zdeněk Mikulášek. Bernard sám o sobě loni propad nezaznamenal. „Velmi důležitý je především nárůst zhruba o 5,7 procenta u sudového piva. Trend v Evropě, ale i v České republice je totiž opačný,“ upozorňuje Mikulášek. V sudech pivovar loni prodal 198 tisíc hektolitrů piva.

Odbyt lahvového piva Bernard meziročně stoupl o 5,2 procenta.

Mnoho regulací naráz

Podle informací, které má Český svaz pivovarů a sladoven, ukončilo loni kvůli EET činnost tři tisíce hospod a restaurací, především na venkově. „Nejsme zastánci plošných regulací. Jsme přesvědčeni o tom, že trh se umí postupně regulovat sám. Navíc za poslední období bylo regulací příliš mnoho v krátkém časovém období a trh se s tím nestihl vyrovnat. Poslední kapkou byl protikuřácký zákon,“ uvedla Martina Ferencová, výkonná ředitelka pivovarnického svazu.

EET začala pro restaurace platit od prosince 2016. A zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek je účinný od loňského května. Zakazuje mimo jiné kouření v restauracích.

V Česku máme nedostatek sládků. Jen nadšení nestačí Osmnáct let, rovnou od ukončení studií se Martina Ferencová věnuje pivovarnictví. Od loňského ledna je výkonnou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven.  Podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Česko trápí nedostatek sládků. „Zároveň stále ještě zažíváme boom minipivovarů, které bez zkušených lidí také nemohou dlouhodobě fungovat,“ všímá si Ferencová. Trápí tuzemské pivovary ještě něco jiného než úbytek hospod kvůli elektronické evidenci tržeb? Z pohledu trhu bychom si přáli, aby došlo k některým zmírněním a úpravám, zejména u protikuřáckého zákona. A aby si lidé ve větším počtu našli cestu do české hospody, která nejen díky regulacím, ale i změně životního stylu lidí poslední roky strádá. Má Česko dostatek sládků? Pivovarnický obor trápí jejich nedostatek. V ČR máme nejnižší nezaměstnanost za posledních dvacet let, a tak je přirozené, že aktuálně chybí na trhu celá řada specializovaných profesí. V pivovarnictví je situace o to složitější, že zároveň stále ještě zažíváme boom minipivovarů, které bez zkušených lidí také nemohou dlouhodobě fungovat. Mnohde si již vyzkoušeli, že pouhý entuziasmus nestačí, konkurence je vysoká a zákazníci očekávají stabilní kvalitu. Jak situaci řešit? V krátkodobém horizontu z našeho pohledu řešitelná není. Ještě nějakou dobu budeme konfrontováni s přetahováním dobrých lidí od konkurence, protože noví mladí odborníci zatím nedorostli. Ve střednědobém horizontu předpokládáme nasycení trhu z hlediska nově budovaných pivovarů, poté se mírně stabilizuje i související otázka lidských zdrojů. Zároveň už bude patrný i vliv nově otvíraných oborů, například na Střední odborné škole a středním odborném učilišti SČMSD v Žatci, kde je od tohoto školního roku možné studovat tříletý učební obor sladovník–pivovarník. Škola tak reagovala na poptávku zaměstnavatelů v regionu. Důležitou roli v tomto ohledu hrají i rekvalifikační kurzy. Co taková rekvalifikace obnáší? Rekvalifikační kurz pivovarnické a sladovnické práce u Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského probíhá v rozsahu 121 hodin teoretické výuky a 180 hodin praxe v průběhu šesti až sedmi měsíců. Úspěšní absolventi kurzu získají kromě osvědčení o odborné způsobilosti k řemeslné živnosti pivovarnictví a sladovnictví také certifikát „Vybraný posuzovatel pro senzorickou analýzu piva“. Jakým směrem jde pivovarnictví? Dá se ve „světě piva“ ještě vymýšlet něco nového? Výrazným trendem posledních let jsou investice do moderních pivnic, což je patrné zejména ve větších městech a v blízkosti pivovarů. Zároveň roste počet tankových hospod, a to nejen v tuzemsku, ale i zahraničí. A co chutě pivařů? Roste popularita pivních speciálů, zvyšuje se zájem o piva nefiltrovaná, svrchně kvašená nebo třeba pšeničná. Výraznou roli na trhu jinak bude podle našeho soudu hrát také design – nejen lahví, ale i sklenic. V tomto ohledu očekáváme, že s rostoucím exportem českého piva budou růst také investice do designu.