iDNES.cz

Telefonních budek na Vysočině ubývá, letos jich zmizí skoro padesát

  8:40
Doba veřejných telefonních automatů odstartovala v roce 1911, když se začaly první budky objevovat v Praze. A na Vysočině? Ještě v roce 2005 jich zde bylo rozeseto patnáct stovek. V současnosti už je jich jen něco málo přes 600 a stále ubývají.

Před třinácti lety bylo v Jihlavě 119 veřejných telefonních automatů, dnes je jich o stovku méně. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

V Kraji Vysočina je nyní 612 telefonních budek a 49 z nich letos zmizí. Mezi automaty, s nimiž se už nepočítá, jsou i tři jihlavské. Nejpozději do června je dělníci demontují na Královském vršku, v Jiráskově a v Zahradní ulici.

„Před třinácti lety jsme evidovali v Jihlavě celkem 119 veřejných telefonních automatů,“ konstatovala Jitka Pajurková, mluvčí společnosti O2.

V současnosti jich je přesně o stovku méně. A po demontáži zmíněné trojice jich zbude pouze šestnáct. Budky, které ještě vydržely, jsou v době mobilních telefonů využívanější ve městech než na vesnicích. Záleží totiž na tom, kolik lidí se v jejich okolí pohybuje.

„Nejvytíženější automaty jsou obecně v turisticky exponovaných oblastech a na nádražích,“ doplnila mluvčí Pajurková.

Zlom přišel na začátku tisíciletí

Vývoj se zlomil na počátku tisíciletí. Do té doby veřejných telefonních automatů přibývalo. S rozvojem mobilní sítě pak začaly budky z ulic postupně mizet a stávají se čím dál vzácnější.

Ještě na začátku roku 2007 jich bylo v celé České republice 25 tisíc. „Za posledních deset let se počet snížil zhruba na třetinu,“ doplnila Jitka Pajurková. A volající podle ní spíše používají mince než telefonní karty.

Pracovníci společnosti O2 ruší budky, v nichž je dlouhodobě minimální provoz. Nejprve je odpojí, potom demontují automat a po čase odvezou i prázdnou budku.

Jedna taková stála před lety v jihlavské Srázné ulici. V poslední době před zrušením už v ní bývala vidět jen jedna volající původem z Asie. Vedla tam dlouhé hovory. Když i ona přestala chodit telefonovat, budka brzy poté zmizela.

Vidět někoho telefonovat z budky už je spíše ojedinělé. Bývaly ale doby, kdy se před nimi tvořily malé fronty. A za minulého režimu se často řešila jejich poruchovost. Kdo ale stále zůstává, to jsou sběratelé telefonních karet. Vyměňují či prodávají i ty s již dávno nepoužívaným logem SPT Telecom, mnohé jsou ve sbírkách dodnes originálně zabalené.

Největší rozmach zažily budky ve dvou obdobích. Nejprve za éry socialismu, kdy se na vlastní telefon čekalo i několik let. Druhý vrchol pak přišel ve druhé polovině devadesátých let.

Autor:
zpět na článek