Přípravám na rekonstrukci však bude předcházet dokončení opěrné stěny areálu v místě někdejší městské hradby za kaplí směrem k lesoparku Heulos.
„Zatím máme jen záměr opravy, k základnímu jednání chceme přikročit, až bude dokončena dostavba hradby,“ pověděl Bohdan Sroka, statutární zástupce Střední odborné školy sociální u Matky Boží, která kapli, přilehlé budovy a okolní areál využívá jako internát pro studentky.
Investorem rekonstrukce by byla podle Sroky Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského se sídlem na pražské Malé Straně, která je majitelem kaple.
Sroka sdělil, že by rekonstrukce fasády a výměna oken stála minimálně pět milionů korun.
„Na opravu může přispět město i kraj, protože je to památkový objekt. V ideálním případě by ten příspěvek mohl činit devadesát procent. Boromejky by platily deset procent, ale i to je pro ně velká částka, takže hledáme nějaký další možný zdroj financování,“ řekl Sroka.
Množství vybavení kaple se za doby komunismu ztratilo
Kaple už prošla v roce 2006 rekonstrukcí interiéru podle projektu architekta Martina Laštovičky. V roce 2015 pak byla ministerstvem kultury prohlášena za státem chráněnou kulturní památku.
Veřejnosti málo známý svatostánek slouží především škole k bohoslužbám a kulturním vystoupením.
Kaple byla postavena v letech 1903 až 1904 podle projektu Karla Wagnera jako součást zdejšího sirotčince. „Slavnostně vysvěcena byla 3. listopadu 1904. V 50. letech minulého století byla kaple zrušena a v prosinci 1958 její veškerý movitý inventář předán jihlavskému farnímu úřadu u sv. Jakuba,“ napsal jihlavský historik Zdeněk Jaroš.
Vybavení kaple putovalo po různých kostelech v Jihlavě a okolí. Množství původního inventáře už nebylo po roce 1989 nalezeno.
Sirotčinec se postupně proměnil na internát a dětské domov
Myšlenky na zařízení pro opuštěné děti se v Jihlavě začaly rodit v roce 1873, kdy premonstrátský kněz Konstantin Beránek založil spolek, jehož cílem bylo vybudovat katolický sirotčinec. Po necelých deseti letech se spolku podařilo získat pro sirotčinec první malé provizorní sídlo v nynější Havířské ulici.
Boromejky převzaly řízení sirotčince od roku 1883, dům v Křížové ulici číslo 12 získaly v roce 1886. Zpočátku působila u sirotčince jenom malá kaple, která pak byla nahrazena stávajícím svatostánkem podle Wagnerova projektu.
V roce 1947 byl objekt přeměněn na provizorní internát. O rok později začal fungovat jako dětský domov. Boromejky odtud musely odejít v roce 1950, kdy byly komunistickým režimem pod taktovkou krajského národního výboru nuceně vystěhovány do Albrechtic.
V dalším roce byla kaple přeměněna na jídelnu a klubovnu žákovského domova. „Od roku 1953 tady byl už uváděn Státní žákovský domov při Vyšší zdravotnické škole v Jihlavě,“ uvedl k historii sirotčince jihlavský badatel Ladislav Vilímek.
Boromejky získaly kapli po dlouhých soudních sporech zpět do vlastnictví až v roce 2004.
Symbolem je Archanděl Michael s mečem i křivolaké chodby
Kaple je postavena v historizujícím slohu. Její dominantou je červená kupole osmiboké věže, kterou na zadní straně zdobí reliéf s motivem archanděla Michaela, jenž drží v ruce meč a váhy, symbol věčné spravedlnosti. Součástí kaple je také částečně původní zázemí pro divadelní představení.
Celý areál má osobitou atmosféru, tvoří jej totiž kromě architektonicky ucelené kaple ještě slepenec poměrně bizarních nepravidelně členěných budov s křivolakými chodbami.
Nyní v zadní části areálu s kaplí zedníci a kameníci pracují na stavbě nové opěrné zdi. „Je v místě původní hradby, která byla ale Jihlavany postupně rozebrána na stavební materiál. Nahradila ji kdysi před lety opěrná zeď, která se ale už rozpadala a hrozilo její zřícení. Nyní ji necháváme postavit znovu a pořádně, aby něco vydržela,“ popsal Sroka.