Mnoho let už Antonín Axman pracuje v havlíčkobrodském kulturním domu Ostrov. V minulosti tu dělal zvukaře a osvětlovače, nyní celé kulturní zařízení řídí. Myslel si, že celý dům zná dokonale. Přesto ho nedávno dokázala jedna věc překvapit.
Za oponou ve foyer se skrývá vzácné umělecké dílo. Akademický sochař Miroslav Rybička na stěně vytvořil jedinečnou vitráž. Pravda, je to dílo ve stylu budovatelského socialismu - nicméně bez hvězd, srpů a kladiv či jiných symbolů poplatných době vzniku.
Na mnoha metrech čtverečních plochy jsou na jedné straně zobrazeny památky z centra města, na straně druhé nová výstavba, jako třeba fabrika Pleas nebo někdejší sídlo pojišťovny na náměstí. Mezi tím jsou tři postavy, které mají k regionu vztah - sklář, kameník a selka.
Unikátní je však materiál, z něhož je vitráž vyrobena. „Obvykle se podobné věci dělaly z tabulového skla. Tohle je však vytvořeno z českého křišťálu. A nejspíš to bude vůbec jedno z největších děl z tohoto materiálu,“ říká Axman.
Axman našel autora, ten v devadesáti letech sedl do auta a přijel
Majitel kulturního domu Ostrov a jeho vedení se dohodli na tom, že tak významné dílo nebudou nadále schovávat, ale že ho ukážou lidem. A proto je ho potřeba nechat zrestaurovat.
„Je to dílo z roku 1985. Jenže tu vydrželo asi rok. Pak se ho podařilo poničit, nikdo ho už neopravil a jen ho zakryl oponou. Třeba postavy od hlavy dolů vůbec neexistovaly,“ přiblížil ředitel kulturního domu.
Když hledal někoho, kdo by vitráž mohl opravit, zajel do Uměleckoprůmyslové akademie ve Světlé nad Sázavou. Tam se studenti se sklem učí pracovat. Škola byla ochotná se na restaurování podílet, podle chemického rozboru by mohla vyrobit vhodné repliky sklíček.
Zároveň ale Axmana upozornila na nutnost zohlednit autorská či dědická práva k dílu, případně i závěť. To by mohlo restaurování hodně zkomplikovat.
„No a tak jsem začal pátrat a teprve při tom jsem se dopracoval k tomu, že autor vitráže Miroslav Rybička ještě žije a že v 90 letech je ochoten přijet a repasovat ho. Domluvili jsme se a za tři hodiny tu byl. Přijel sám autem z Jistebníku u Ostravy. Na svůj věk je to naprosto soběstačný a výborný chlap, v hlavě mladý a velice progresivní,“ popsal Antonín Axman.
Dílo vynikne při podsvícení, z každého úhlu bude obraz jiný
Zdá se to být k nevíře, ale části tohoto křišťálu našel sochař doma. S vedením kulturního domu se pak domluvil, že je převeze do Brodu a dílo zrestauruje přímo na místě. V prosinci tam Rybička strávil několik dní, další návštěvu k dokončení prací má naplánovanou na měsíc leden.
Velká vitráž ve foyer budovy dostane nový lesk. A také nová světla. I když byla původně rovněž částečně osvětlená, s tím, co se chystá nyní, se to nedá rovnat. Před třiceti lety byla nahoře nad obrazem jedna slabá zářivka, pod obrazem druhá. To rozhodně nebylo dostatečné a divákovi světlo svítilo spíš do očí, než aby nasvěcovalo umělecké dílo.
„Rozhodli jsme se nyní prosvítit vitráž LED světly zevnitř. Křišťál tím mnohem víc vynikne. Krystaly rozbíjí světlo, takže se z každého úhlu zdá obraz trochu jiný,“ líčí Axman. Několik světel už za vitráží je, další ale ještě mají přibýt.
Dílo by mělo být dokončeno během tohoto měsíce. Vedení kulturního domu by ho chtělo znovu slavnostně odhalit, nejspíš to spojí s nějakým koncertem či jinou akcí ve velkém sále. A rádi by to učinili i za účasti autora.
„Snad bude mít chuť na znovuodhalení či nějakou minivernisáž,“ doufá Antonín Axman.