Proč jste si vybrala právě plemeno český teriér?
Poprvé jsem na něj narazila asi před šestnácti lety, kdy jsem vůbec netušila, o jaké plemeno se jedná. Ale zalíbilo se mi na první pohled. Když jsem pátrala, co že to bylo za rasu, zjistila jsem, že je to přesně pes pro mě. Pak už jsem jen čekala na vhodnou dobu. Ta nastala, když jsem ukončila studia, a domů tak přišel první „čechoun“, „čétéčko“, „čecháček“ Alan. Dnes už je to třináct a půl roku starý pán. Díky němu jsem se dostala k chovu českého teriéra a pořídila si fenku. Přišly výstavy, krytí, první vrh, druhý vrh...
Jaké jsou zvláštnosti českých teriérů?
Moc nezapadají mezi typická teriérská plemena, jsou spíše klidní, zbytečně neštěkají a k cizím lidem jsou rezervovaní. Ale jak se rozkoukají, jsou velmi přátelští, hraví a mazliví. Jejich velikost i klidná povaha umožňují s nimi bez problémů cestovat. Jsou velmi závislí na své rodině, a pokud můžou být stále v kontaktu s páníčkem, jsou schopní ho následovat kamkoliv. Obrovskou výhodou je srst, která se upravuje střihem, takže prakticky nelíná, je velmi příjemná na dotyk a údržba není nikterak náročná. Ale jako každé plemeno, má i český teriér své „temné“ stránky. Je to obrovská chuť k jídlu, někdy však i na to, co k jídlu není, takže se debata majitelů čechounů docela často zvrhne ve vypočítávání, co všechno jejich miláček už zvládl zbaštit.
Kolik momentálně chováte zvířat? Dá se to časově zvládat se dvěma dětmi a veterinární praxí?
Teď máme doma tři dospělé psy a tři štěňata. K tomu dvě kočky, křečky, rybičky... Nebudu předstírat, že to zvládám, nezvládám. A bez pomoci manžela by to vůbec nešlo. Skloubit to všechno dohromady dá někdy opravdu zabrat a volného času mi moc nezbývá.
Vybavíte si, kolik už jste úspěšně odchovali štěňat? A máte přehled, jak se jim vede u nových majitelů?
V průběhu osmi let jsme měli pět vrhů. U všech jsem pečlivě „lustrovala“ zájemce o štěňata, a pokud jsem nebyla přesvědčená o tom, že to bude fungovat, z prodeje sešlo. Asi polovina štěňat šla do rodin, kde už s českým teriérem zkušenosti měli. Buď se jim stýskalo po zemřelém pejskovi, nebo pořizovali dalšího k už stávajícím, jsou totiž dost návykoví. S většinou majitelů jsme v kontaktu a jsem za to moc vděčná.
Jak se pohybují ceny u tohoto druhu teriéra?
Liší se u psů a fen i podle kvality, ale orientačně od deseti do patnácti tisíc korun.
Kam nejdál jste štěně zatím prodala? A je větší zájem o feny, nebo o psy?
Momentálně je větší zájem o fenky a není výjimka, že zájemce čeká na štěně delší dobu. Pokud se plánuje krytí, někdy už bývají fenky rezervované, ale ani pejsci se doma většinou moc neohřejí. Z našich štěňat se jeden pejsek uplatnil v chovu ve Švédsku a jeho potomci, naše vnoučata, jsou v USA. Z dalšího vrhu pak jeden pes odjel do Madridu, kde působí v největší chovné stanici českých teriérů ve Španělsku.
Jste zároveň i veterinářka, proto mi nedá nezeptat se, jestli tahle rasa trpí nějakými typickými zdravotními problémy.
Neřekla bych, že český teriér je vyloženě predisponován k nějakým zdravotním potížím. Je určitě potřeba počítat s jeho žravostí, i u svých psů mám bohužel zkušenost s cizími tělesy v trávicím traktu. Občas mi přijde, že něco sní jen proto, aby to nemohl pozřít nikdo jiný. A teprve pak řeší, jestli to bylo vůbec k snědku.
Máte radu pro lidi, kteří právě vybírají psa a uvažují také nad českým teriérem?
Pokud chce někdo parťáka menšího plemene, ale žádnou miniaturu, věrného kamaráda, pořád připraveného následovat páníčka kamkoliv, pak by měl být český teriér určitě v užším výběru. Není to typický teriér, má sice svoji hlavu, ale je velmi dobře zvladatelný, učenlivý, hravý. Jako výhodu vidím i srst, která, jak jsem už řekla, prakticky nelíná.
Co při výběru pomohlo vám osobně?
Když jsem si vybírala plemeno, které by se ke mně hodilo, velkou roli hrálo i to, že to rozhodně není pes, kterého má kdekdo. Ale to přináší samozřejmě i nevýhody, kdy vás na ulici zastavují lidé, aby se optali, co je to za křížence a proč mám toho knírače tak divně ostříhaného. Když už jsou čeští teriéři vedle sebe tři, většinou všem dojde, že to kříženci nebudou. Častá reakce je, že o českém teriérovi nikdy neslyšeli, což je u našeho národního plemene obrovská škoda. Takže pak obvykle následuje obsáhlá přednáška o historii a charakteristice plemene.