„Tenkrát nastala nová piseň: ... jak jsi Krásná spanila, O viderská Maria – potěšeni naše Matičko milá.“ Těmito slovy líčil ve svých zápiscích třebelovický starosta, forman, hostinský a také celfotr Šebestián Daňhel (1855–1943) jednu ze svých zbožných poutí do Kostelního Vydří. Kdo byl celfotr? Ten, který vedl náboženská procesí krajem, předříkával poutníkům modlitby a předzpívával písně.
Daňhelův deník celfotra je jedním z exponátů výstavy Klobouk, hůl a růženec kurátorky Boženy Kabelíkové a výtvarníka Michala Zábrše, která je do 15. října k vidění v konírně třebíčského zámku.
Výstava mapuje projevy lidové zbožnosti na Třebíčsku a přibližuje slavná poutní místa z doby zlatého věku náboženských poutí v 17. a 18. století.
„Putování na místa spjatá s Matkou Boží se stala hlavním pilířem lidové zbožnosti. Zvláštní pozornosti se těšily i prameny a studánky, opředené pověstmi o zázračných uzdraveních nebo posvěcené zjevením Panny Marie,“ říká v úvodním slovu k výstavě Božena Kabelíková.
Kostel v Přibyslavicích dodnes budí pozornost
Vyhlášených poutních míst postupně vznikla celá řada. „Pro věřící na Třebíčsku šlo například o kostel Narození Panny Marie v Přibyslavicích či mariazellskou baziliku v nedalekém Rakousku. Velké oblibě se zejména na Moravě těšila místa spjatá s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem,“ uvádí Kabelíková.
Přibyslavice jsou mariánským poutním místem i dnes. Zdejší zázračný obraz Matky Boží se podle záznamů v matrikách nacházel na vnější straně stěny kostela sv. Anny, k němuž byl později přistavěn barokní kostel Narození P. Marie.
„Zápisy mluví o tom, že ačkoli byl obraz vystaven všem nepohodám povětrnosti, přesto zůstával zachovalý a pěkný, a to bez jakéhokoli lidského zásahu. To bylo pro lidi znamením, že jej zvláštním způsobem chrání Boží vůle,“ popisuje autorka výstavy.
Dalšími vyhledávanými místy byla poutní kaple na Strážní hoře v Třebíči či kaple a kostely v Jasenici, Jemnici, Kostníkách či Dobré Vodě u Kdousova.
Jiným slavným cílem poutníků byly kaple v Opatově či Přibyslavicích u Velké Bíteše, ale také v Hlubokých Mašůvkách poblíž Znojma či chrám ve zmíněném Kostelním Vydří u Dačic.
Pro věřící na Třebíčsku šlo například o kostel Narození Panny Marie v Přibyslavicích či mariazellskou baziliku v nedalekém Rakousku.