Soud také vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili nejpozději do 12. října. Na 20. listopadu stanovil i přezkumné jednání o přihlášených pohledávkách a svolal první schůzi věřitelů, která se bude konat po něm.
Zatím se provoz nemocnice nemění. „Situace je z hlediska poskytování zdravotní péče stejná, jako byla v době před insolvencí. Bez omezení zůstává ambulantní provoz i lůžková část. Samotné insolvenční řízení provoz nemocnice nepřerušuje,“ říká konkurzní správkyně Martina Jinochová Matyášová (více čtěte v článku Rumburk poslal svou nemocnici do insolvence, za pár týdnů možná skončí).
Co bylo podle vás největší chybou vedení a města a důvodem současných problémů?
Za chybu a důvod současných problémů považuji režim ztrátového hospodaření s obchodním plánem založeným na další ztrátě. Nemocnice nevyřešila, jak poměr příjmů a výdajů narovnat. Svoje současné problémy přisuzuje výši úhrad od pojišťoven. Souhlasím, že zdravotnické výkony v regionální nemocnici potřebují zvýšenou podporu od pojišťoven. Ale nemyslím, že to je jediný důvod současných problémů nemocnice.
Jak dlouho ještě podle vás mohla za této situace nemocnice fungovat?
Pokud by město jako akcionář nadále nenávratně hradilo každoroční ztrátu, pak by mohla nemocnice takto fungovat donekonečna. Insolvenční řízení může být příležitostí, jak lépe upravit poměry běžného hospodaření. Výnosy by mohly příznivě ovlivnit nový přístup VZP a ostatních pojišťoven k úhradě výkonů. Průběžné náklady by mohlo ovlivnit zpeněžení části majetku, který nemocnice sama nedovede efektivně využít. Nemocnice třeba dluží pojišťovnám a dodavatelům.
Jaký vliv má na současný provoz nemocnice to, že se změnil přístup zdravotních pojišťoven, které jí vycházejí vstříc a platí velmi rychle za provedené zákroky?
Zásadní. Přístup pojišťoven může být klíčovým kritériem zachování a třeba i rozvoje zdravotní péče v Rumburku. Úhrada výkonů podléhá zálohovému režimu, ale podstatný je výsledný poměr oprávněného nároku nemocnice vůči pojišťovně k výši přijatých záloh. Pokud se úhrady výkonů zvýší a čerpání záloh bude odpovídat průběžné realitě, pak závěrečná vyúčtování přestanou být důvodem hospodářské ztráty. Nakolik ale pojišťovny vycházejí nemocnici vstříc, to bychom měli poznat v nejbližší době.
Jak je na tom nemocnice personálně a jaké obory mohou dál bez problémů fungovat?
Nemocnici zůstává její personál loajální. Samozřejmě máme starosti stejného druhu, jako řada dalších jiných nemocnic podobného regionálního typu, když zdravotního personálu je obecně nedostatek. Potřebujeme zachovat nemocnici v Rumburku kvůli dostupnosti péče pro obyvatele z krajních částí Výběžku. Je proto třeba lékaře a personál udržet. Bez personálu žádná nemocnice nebude. Cítím ale, že si to většina zaměstnanců uvědomuje. Mají to těžké, museli čelit i adresným výzvám, aby přešli jinam. To je bohužel proces, který se nastartoval už před dvěma lety možná kvůli ne zcela šťastné formě hledání strategického partnera a pokračuje i nyní. Pokud nemocnice o svůj personál nebude přicházet, pak mohou pokračovat obory v současném rozsahu. Věřím, že zaměstnancům v překonání současného období pomohla návštěva ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Měli příležitost sdělit mu svoje obavy. Vyjádřil srozumitelný zájem státu na zachování zdravotní péče v Lužické nemocnici. Myslím, že pro personál i pro vedení nemocnice to byl důležitý moment.
Pojišťovny zaplatí lidem ze Šluknovska lékařskou péči v sousedním Sasku |
Lidé ve Výběžku volají po návratu porodnice a fungujícím dětském oddělení. Je vůbec možné, aby se do nemocnice tato oddělení vrátila?
Dětské oddělení v nemocnici funguje. Včetně dětské pohotovosti. Tady například nerozumím, co brání kraji, aby rumburskou dětskou pohotovost zařadil do sítě dětských pohotovostí s nárokem na roční příspěvek. Přitom všechny potřeby, které klienti a pacienti vůči dětské pohotovosti mají, Lužická nemocnice splňuje. Co se týká porodnice, i já vnímám poptávku po jejím obnovení. To ale není úkol pro poměry insolvence. Jestliže by se, pravděpodobně v rukou nového majitele, nemocnici dařilo, pak třeba bude porodnice součástí budoucího obchodního plánu. Veřejnost má zájem na dostupné a současně kvalitní péči, pak ovšem mluvíme nejen o dostatečnosti personálu, ale také o vytíženosti oddělení. Teprve dostatečná vytíženost (dostatek porodů) s sebou ponese potřebnou odbornou kvalitu.
Vy jste se už několikrát setkala s vedením nemocnice a zřejmě i Krajskou zdravotní, která spravuje pět největších nemocnic v Ústeckém kraji a má zájem Lužickou nemocnici převzít. Jaký navrhujete další postup v záchraně nemocnice, co je nejreálnější a kdy se podle vás rozhodne?
S vedením nemocnice jsme ve stálém kontaktu, měla jsem také příležitost setkat se osobně se zaměstnanci a mluvit s nimi. Za nejdůležitější partnery pro překonání současné situace považuji pojišťovny a město, prakticky hned po mém ustanovení mě kontaktovala ředitelka krajské VZP. Na společném jednání jsme se dohodly na postupu pro nejbližší dobu. Setkala jsem se se starostou a místostarosty města Rumburk. Řekli jsme si možné způsoby pomoci ze strany města a předpokládám, že budou předloženy k projednání do příštího zasedání zastupitelstva. Z Krajské zdravotní mě dodnes nekontaktoval nikdo. Co se týká dalšího postupu v řízení, je třeba vyčkat do listopadu, kdy o způsobu řešení úpadku rozhodne schůze věřitelů. Pokud je společným zájmem zachování zdravotní péče, pak to je možné při jakémkoli způsobu řešení úpadku včetně konkurzu. Za záchranu nemocnice přitom považuji předání životaschopného celku: lékařů, personálu, potřebného zařízení, případně i objektu samotné nemocnice jinému provozovateli zdravotnického zařízení. Jestli se má jednat také o převod ostatního majetku, případně v jakém rozsahu, to je otázkou. Část majetku Lužické nemocnice má spíše povahu investiční, než že by šlo o nutnou součást majetku pro výkon současné zdravotní péče. Osobně považuji za vyloučené, že by se majetek nemocnice rozdával výměnou za neurčitý příslib „převzetí“ zdravotní péče.
Radnice odmítla zaplatit loňskou ztrátu městské nemocnice 42 milionů korun. Bude to muset platit? A bude to jediný rest, který spadne na bedra města?
Otázka, zda město má, nebo nemá právní povinnost ztrátu uhradit, se bude řešit později. Ať je to jakkoli, nenazývala bych úhradu ztráty restem. Město ze svého rozpočtu uvolňuje prostředky na úhradu ztráty už několik let, nikdo jiný zřejmě do nemocnice tolik peněz v poslední době neinvestoval. Nyní mě zajímá, jakou jinou konkrétní formou je město připraveno nemocnici pomoci. Myslím tím okamžitou pomoc, finanční nebo nefinanční pobídky, případné návratné finanční výpomoci pro dobu insolvenčního řízení a podobně.
Jak se podle vás bude situace vyvíjet dál? Co je vaším hlavním úkolem na nejbližší týdny a měsíce?
Pokud vše půjde dobře a nemocnici zůstane její personální zázemí, úhrady od pojišťoven lépe pokryjí skutečnou cenu zdravotních výkonů, náklady správy majetku zeštíhlí a veřejný sektor (město, stát) nemocnici podpoří, pak by se další provozování nemocnice nezatížené předinsolvenčními dluhy mohlo stát udržitelným. Takový podnik by mohl najít svoje místo v portfoliu jiného provozovatele a dále plnit svoje povinnosti vůči občanům Výběžku. Mým úkolem pro nejbližší období je přezkoumat oprávněnost pohledávek věřitelů a výši celkových dluhů, zjistit rozsah, strukturu a předběžnou hodnotu majetku dlužníka a připravit pro věřitele podmínky pro jejich informované rozhodnutí o dalším postupu a způsobu řešení úpadku. Smyslem insolvenční správy není dlouhodobé krizové řízení nemocnice, ale maximální uspokojení pohledávek věřitelů. Čas ukáže, jestli bude fungovat synergie mezi zlepšenou kondicí nemocnice jako fungujícího podniku a mírou uspokojení jejích věřitelů. Z hlediska veřejného zájmu je samozřejmě podstatné, aby současně lidem zůstala zdravotní péče.