iDNES.cz

Nová kniha představuje korunované hlavy, které zavítaly do Žatce

  8:30
Co mají společného Václav I., Přemysl Otakar II., Zikmund Lucemburský, Jiří z Poděbrad, Fridrich Falcký s manželkou Alžbětou Stuartovnou či budoucí poslední český král Karel Habsburský? Všichni během svého života zavítali do města Žatec.

Roku 1910 zavítal do Žatce budoucí poslední český král Karel Habsburk, přijel na městskou slavnost. V té době určitě ještě ani netušil, že usedne na trůn. Snímek dole zachycuje Habsburka před žateckou radnicí. | foto: Muzeum Žatec

Jejich návštěvu popisuje nová publikace nazvaná Korunované hlavy v Žatci, kterou vydalo žatecké Regionální muzeum K. A. Polánka. Vůbec poprvé souhrnně představuje doložené návštěvy českých králů z průběhu několika staletí.

„Každá návštěva zvyšovala prestiž města i pocit sounáležitosti. Návštěvy králů byly někdy spojeny s potvrzením starších privilegií, návštěvy Habsburků zase s městskými oslavami či prezentováním nových úspěchů,“ upozornila autorka publikace, historička Milada Krausová.

Čtenář se také dozví, kdy v Žatci bydleli, jak byli uvítáni i jak si město připomínalo jejich památku. A také zda městu jejich návštěva pomohla, či spíše uškodila.

Kolik „korunovaných hlav“ město v průběhu několika staletí navštívilo, není možné přesně spočítat. Řada písemných pramenů se nedochovala, navíc odborníci se neshodnou na datu osídlení.

„Žatec byl nejen významným královským městem s hradem, ale ještě dávno předtím hradištěm. Archeologové se dodnes přou o nejstarší minulost tohoto místa. Existuje například teorie, že místní hrad založil sv. Václav. A to nepočítám různé pověsti a teorie o Lučanech a Žatci z doby ještě starší,“ uvedla historička.

„O návštěvě středověkých králů svědčí například listiny, které ve městě vydali, a ty se nám zdaleka nezachovaly. Publikace se proto zabývá hlavně králi a císaři, jejichž pobyt se dá doložit na základě listin či kronikářských záznamů,“ přiblížila autorka.

Prokazatelně tak v Žatci byli Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II., zřejmě Jan Lucemburský s korunním princem Václavem, budoucím Karlem IV., určitě Zikmund Lucemburský, Jiří z Poděbrad, Ferdinand I., Maxmilián I. s manželkou, zimní král Fridrich Falcký s manželkou Alžbětou Stuartovnou, Josef I. s manželkou, František I. s manželkou, Ferdinand V. Dobrotivý s manželkou.

Roku 1847 navštívil město budoucí císař František Josef se svými dvěma bratry. Roku 1910 přijel na městskou slavnost budoucí poslední český král Karel Habsburk, jenž tehdy ještě ani netušil, že se stane následníkem trůnu.

„Zajímavá je otázka, zda zde někdy byl Karel IV., jenž často pobýval v nedaleké Kadani. I Žatci totiž věnoval velkou péči, daroval mu třeba hodiny. Písemný doklad o jeho návštěvě v Žatci z doby jeho panování se ale nedochoval,“ dodala Krausová.

Jindřich II. přitáhl s vojskem až k Žatci, místní neprotestovali

S první písemnou zmínkou o Žatci, jež se váže už k roku 1004, je spojen saský panovník Jindřich II.

„Když Češi vyhnali svého vládce knížete Jaromíra, rozhodl se Jindřich II. hájit jeho zájmy a vojensky vytáhl proti Čechům. Ti si totiž zvolili za knížete polského Boleslava Chrabrého. Jindřich přitáhl s vojskem až k Žatci. Zajímavé je, že místní, jinak dosti citliví na zásahy z říše, tentokrát neprotestovali,“ přiblížila historička.

Každá královská návštěva byla pro měšťany velkou událostí. Město se chtělo ukázat, a to nejenom panovníkovi, ale i doprovázejícím dvořanům, chtělo být viděno v co nejlepším světle.

„V historickém povědomí zanechala největší stopy návštěva Františka I. roku 1833. Byla totiž zobrazena i na grafickém listu v publikaci z cesty panovníka po Čechách. Místní tehdy předvedli vzácné návštěvě pod okny domu i chmelový tanec. Ten se pak stal součástí programu i u dalších panovnických návštěv. Na památku této návštěvy se dnešní Hošťálkovo náměstí dlouho jmenovalo Františkovo,“ poznamenala Krausová.

Panovnické návštěvy byly ubytovány na hradě, který stával v místech dnešního pivovaru a později v nejvýstavnějších domech, šlo například o dům purkmistra nebo majitelů zámku Stekník č.p. 136.

„Jeden král však takové štěstí neměl. Roku 1547 odmítlo město přijmout ve svých hradbách Ferdinanda I. s jeho nebezpečně vyhlížejícím žoldnéřským vojskem. Král tedy přespal dole pod městem v Mlynářích v domě prosté ženy. Následně město za jeho drzost velmi přísně potrestal,“ přidala zajímavost autorka zhruba osmdesátistránkové publikace.

zpět na článek