„Vybíráme 150 korun, ale jsou i trojice, které si řeknou třeba pětistovku za jednu návštěvu. Záleží samozřejmě na lokalitě a na tom, jak se s rodiči dětí předem domluví,“ přibližuje Šárka Matějovská z Ústí nad Labem, která bude letos dětem rozdávat radost už podruhé.
Loni stihla společně s kamarády obejít zhruba třináct rodin. „S rodiči se domlouváme přes Messenger nebo na Facebooku. Mikuláše a čerty dnes dělá hodně lidí, ale přesto je o ně obrovský zájem. My si vybíráme jen takové lokality, aby nám to časově navazovalo a stihli jsme toho co nejvíce. Uděláme si trasu, oslovíme rodiče a domluvíme se s nimi na předběžném čase návštěvy,“ vysvětluje Matějovská.
Že je v českých domácnostech o mikulášskou nadílku velký zájem, potvrzuje i Daniel Brzák, čert z Ústí nad Labem.
„Většinou se nám ozývají lidé, kteří už s námi mají zkušenost. Zájem je ale obecně obrovský. Přijde mi, že když jsme byli děti my, tak těch skupinek chodilo více. My ani nemáme žádnou reklamu a stejně bez problémů seženeme zájemce. Naopak je často i musíme z časových důvodů odmítat,“ říká.
Aby mu děti věřily, že je opravdový čert, vláčí s sebou těžkou knihu hříchů. „Nosím s sebou asi osmisetstránkovou bichli s černým přebalem. V ní mám vlepenou stránku se jmény dětí a jejich hříchy,“ popisuje.
S kamarády stihne za večer obejít až dvanáct rodin. „Všechno máme naplánované předem. Ale loni jsme vzali jednu rodinu navíc, když po sídlišti pobíhal tatínek jednoho z dětí a doslova nás prosil, abychom k nim přišli,“ vzpomíná s úsměvem.
I on potvrzuje, že se návštěvami v převlecích dá slušně přivydělat. „My ale žádnou pevnou taxu nemáme. Někdo dá stovku, jiný zase třeba flašku. Nemůžeme a ani nechceme například od matky samoživitelky požadovat nějakou velkou částku,“ říká.
Alkohol, který obdrží, během návštěv nepije. „Mikuláš řídí a já musím číst hříchy dětí z knihy. Takže žádný alkohol. Na pivo chodíme až po šichtě,“ dodává Brzák.
Převleky si čerti, Mikulášové i andělé většinou vyrábějí sami. „Děláme je z toho, co máme doma. Navléknout se do nich netrvá dlouho, zato se tak 15 až 20 minut maskujeme,“ poukazuje Matějovská.
Setkává se i s netradičními požadavky rodičů. „Zrovna letos máme domluvenou paní, jejíž dcera má právě na Mikuláše narozeniny. Takže náš čert bude předávat narozeninový dort,“ směje se.
Pekelník dětem nesmí vzít pocit bezpečí
Právě setkání s čertem a řinčení jeho řetězů by nemělo pro dítě skončit celoživotním traumatem. Odborníci doporučují dodržovat několik zásad. Jednou z nich je čerta upozadit a nenechat ho vstoupit přes práh. Děti totiž berou byt jako bezpečné místo.
„Zejména ve věku od tří do čtyř let a pak mezi sedmi a osmi mají děti období strachu. Představivost jim pracuje na plné obrátky a světu kolem sebe příliš nerozumí, takže si ho zabydlují tajemnými bytostmi. Jsou-li úzkostlivé, mívají noční děsy, nepříjemné sny a jsou lekavé, je nejlepší čerta vynechat. Nadílky u vyrovnaných dětí se může zúčastnit, ale bez přílišného křiku, strašení, či dokonce výprasku,“ uvedl pro OnaDnes.cz psycholog Radim Opatrný.
Vhodné je rovněž vyhnout se takzvaným krampusům. V posledních letech jsou hodně v oblibě a jejich vystoupení si objednává řada radnic. Pořádají je ovšem na volném prostranství.
Krampus je totiž původně alpské strašidlo označující rohatou antropomorfní figuru, která v rakouském a jihoněmeckém folkloru odpovídá českému čertovi, má ale o dost děsivější podobu.
Součástí jejich démonického procesí pak je také ohňová show doprovázená petardami a hlasitou hudbou, kdy se zejména menší děti snadno a hodně vylekají.