„Bude to bolestivé hledání. Kromě území obcí musíme vyřešit například chráněné přírodní lokality, ochranná pásma vodních zdrojů i chráněná ložisková území,“ řekla litvínovská starostka Kamila Bláhová.
„Bude se muset stanovit priorita, zda jsou důležitější obyvatelé, ochrana sídel nebo jiná ochrana. Řešitelné to je a věřím, že vhodnou trasu najdeme,“ dodala.
První ustavující schůze pracovní skupiny má být 24. července. Členy budou jak zástupci měst a obcí, tak kraje, ministerstva průmyslu a obchodu a společnosti Mero. Ta je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a jediným přepravcem ropy do České republiky.
Právě tato firma 300 metrů široký koridor pro ropovod navrhla do zásad územního rozvoje kraje. Ten podle jejího návrhu ale zasahuje 2 090 pozemků, rozpůlil by Litvínov na dvě části a prakticky srovnal se zemí obec Klíny.
Město se o trase dozvědělo náhodně
O chystané trase se radnice Litvínova dozvěděla náhodně při březnovém jednání s vedením Unipetrolu Litvínov.
Město tak hned jednalo na ministerstvu průmyslu, s Merem a zastupitelé také stihli do konce května na kraj odeslat připomínky proti trase ropovodu, který by kromě zásahu do majetkových práv vlastníků znamenal i bezpečnostní riziko pro obyvatele.
„Navíc pokud už v území koridor na produktovod bude, nikdo nezaručí, že tam nemohou být další, a riziko se bude zvyšovat,“ obává se starostka Litvínova.
Radnice města do stížnosti zanesla také možnou náhradní variantu. Ta je v ose Záluží, Horní Jiřetín, Nová Ves v Horách a Mníšek mimo rozvojová území obcí.
Kraj k vymezení koridoru Družby dostal tři připomínky – od Litvínova, Klínů a také od Svazku obcí regionu Krušných hor.
Provozovatel je k řešení situace vstřícný
„O nich se rozhoduje až ve veřejném projednání, investor je zpracuje a slouží mimo jiné jako podklad pro ministerstvo životního prostředí k vydání stanoviska,“ sdělila mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
Podle starostky Litvínova je Mero k řešení situace vstřícné. A radnice zase nezpochybňují bezpečnostní energetiku vlády, pouze trasu ropovodu.
„Bylo by ideální, kdyby Mero anebo krajský úřad navrženou trasu ze zásad územního rozvoje kraje stáhly a zapsána by byla až projednaná, schválená a reálná varianta ropovodu,“ navrhla Bláhová.
Podle plánu Evropské komise se má o stavbě ropovodu rozhodnout v březnu 2021, o rok později by stavba mohla začít. V provozu by zařízení mělo být za dva roky.
„Jde spíše o dlouhodobý záměr. V žádném případě se nejedná o závazek ropovod vybudovat, takže ani neexistují žádné časové limity. V současnosti řešíme jiné projekty pro zásobování ropou, které mají vyšší prioritu,“ řekla mluvčí společnosti Mero Radomíra Doležalová.