Pokud se tak stane, nebudou muset být pacienti s těžkými akutními srdečními problémy převáženi do Prahy. Kardiovaskulárních center je v Česku 12, řada z nich je v Praze a jde o špičková pracoviště vybavená jak personálně, tak přístroji.
Komplexní centrum například musí mít pět oborů – a to kardiologii, kardiochirurgii, angiologii, cévní chirurgii a intervenční radiologii. Záchranná služba má například povinnost odvézt pacienta s infarktem do nejbližšího zdravotnického zařízení schopného zabezpečit danou péči.
A podle odhadů lékařů ze severu ročně v sanitkách mířících ze severu do pražských center zemře až deset lidí. Tomu by šlo předejít.
„Máme za sebou čtyři operace srdce. Všichni operovaní pacienti, tři muži a jedna žena, měli ischemickou chorobou srdeční. Tři pacienti byli operováni standardním postupem, tedy s použitím mimotělního oběhu, jednu operaci jsme provedli na bijícím srdci. Všechny uvedené výkony byly úspěšné a pacienti byli propuštěni do domácí péče,“ uvedl primář kardiochirurgického oddělení ústecké nemocnice Miroslav Kolesár.
Všechny zákroky na srdci přes tepny
Na kardiologické klinice profesora Pavla Červinky dosud lékaři úspěšně řeší vrozené srdeční vady, vyměňují chlopně, rozšiřují tepny, dávají pacientům kardiostimulátory a jako jedni z prvních v Česku zahájili složitou katetrizační léčbu nedomykavosti mitrální chlopně.
Všechny zákroky na srdci ale provádějí přes tepny. Zjednodušeně a velmi laicky řečeno, neotevírají hrudník, což dělají právě kardiochirurgové. Aby v Ústí mohli pracovat, klinice zatím chybí zmíněný status.
„Abychom mohli deklarovat, že jsme připraveni, rozhodli jsme se zahájit operace. Pokud bych mohl parafrázovat slova Neila Armstronga, když udělal první krok na Měsíci: Je to velký krok pro Krajskou zdravotní a obrovský skok pro pacienty z kraje,“ řekl primář Červinka, který věří, že klinika status komplexního centra v roce 2020 získá.
Kardiochirurgické pracoviště, jehož provoz ročně stojí 200 až 300 milionů korun, bylo ustanoveno v lednu, operace začaly koncem května. „Zatím se operuje jednou týdně, od září to bude dva dny v týdnu,“ přiblížil Červinka s tím, že do roku 2020 je plán operovat 200 až 300 lidí.
Rozšíření kliniky má stát dalších zhruba 420 milionů a další stovky milionů jsou nutné pro přístrojové vybavení. Protože klinika zatím status komplexního kardiovaskulárního centra nemá, všechny operace kardiochirurgů nyní financuje Krajská zdravotní ze svých vlastních prostředků.
„Představenstvo společnosti otevřením kardiochirurgie v největší krajské nemocnici plní slib, který občanům před několika lety dalo,“ sdělil generální ředitel Krajské zdravotní Petr Fiala.