iDNES.cz

V celém Ústeckém kraji chybí zubaři. Staří končí a mladí sem nechtějí

  8:10
Na Děčínsku během půl roku zůstalo bez stomatologa dvacet tisíc lidí. Situace ve Šluknovském výběžku je nejhorší v celém Česku, ovšem špatně je na tom podle ministerstva zdravotnictví, ale i podle poznatků lidí diskutujících na sociálních sítích, téměř celý kraj.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Nezlobte se, nové pacienty nebereme. Tak zněla odpověď v řadě ordinací v Ústeckém kraji, kam MF DNES zkoušela volat, zda zubař přijme nového pacienta. „Pan doktor má plno. Pokud jste se přistěhovala, zavolejte na svoji pojišťovnu, tam by vám měli poradit. Pokud budete mít akutní bolesti, samozřejmě vás ošetříme,“ řekla například sestřička v jedné ordinaci v Rumburku.

„V Česku máme problém s nerovnoměrným rozmístěním stomatologické péče, proto jsme připravili dotační program pro zubaře. Naším cílem je motivovat je ke zřízení praxí i v méně atraktivních oblastech,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„Tak, aby byla zajištěna dostupnost stomatologické péče rovnoměrně ve všech regionech a pacienti nemuseli daleko dojíždět,“ dodává.

Díky programu tak stomatologové mohou do konce roku 2021 žádat o příspěvek až 1,2 milionu korun, pokud si ordinaci otevřou v oblastech, kde jejich kolegové výrazně chybějí. Celkem ministerstvo na tento projekt vyčlenilo přes sto milionů korun.

Mladé zubaře by to motivovat mohlo

„Absolventi po školách zůstávají v Praze a ve velkých městech a do malých nechtějí. Dotaci ministerstva určitě nevyužijí lékaři, kteří už svoji praxi mají, ale absolventy by to motivovat mohlo,“ hodnotí Lenka Tručková, která má ordinaci v Bílině.

V kraji je podle ministerské mapy sedm oblastí se „středně zhoršenou dostupností“ zubního lékaře a také 9 z 24 oblastí v celém Česku, které mají hodnotu 3, tedy „výrazně zhoršenou dostupnost“ stomatologů. Patří sem Bílina, Chomutov, Litvínov, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, a Žatec.

„Omezenou dostupnost stomatologické péče v Ústeckém kraji si vysvětlujeme zejména tím, že sousedí s Německem a místní zubaři buď ordinují v Německu, nebo v Česku léčí pacienty z ciziny,“ řekla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

„Proto jsme podmínky dotace nastavili tak, abychom lékaře motivovali ordinovat i v méně atraktivních oblastech a aby ošetřovali výhradně české pacienty,“ přiblížila ještě.

Najít zubaře je prakticky nemožné

Zatím je pro pacienty situace složitá a najít svého zubaře je téměř nadlidský úkol. Na stránkách České stomatologické komory (ČSK) volná místa nabízejí desítky zubařů v Praze, v Ústeckém kraji pouze jeden v Kryrech a Teplicích, v Ústí nad Labem pak tři dentální studia.

Přitom v Praze na jednoho stomatologa připadá 770 pacientů, v kraji je průměr 2 tisíce, výjimkou nejsou kartotéky s 2,5 tisíce pacientů.

„Právě nám skončil zubař ve Šluknově a spousta dalších ve Výběžku je ve vysokém důchodovém věku. V Rumburku naštěstí dva mladí zubaři otevírají ordinace, jednomu se ale během jediného roku přihlásilo 2,5 tisíce pacientů,“ přiblížil Vladimír Vykoukal, starosta Velkého Šenova.

Tristní situaci potvrzuje i průzkum ministerstva, v zemi je devět měst a obcí, kde podíl stomatologů v důchodovém věku je vyšší než 66 procent. Patří mezi ně právě Rumburk a Varnsdorf.

Podle šéfa oblastní stomatologické komory v Děčíně Jakuba Bartla je situace opravdu mizerná. „Pokud má stomatolog 2 tisíce pacientů, nedá se to zvládnout a hlavně to nepůjde v budoucnu, protože ve výběžku pracuje i lékař narozený v roce 1939. Jak dlouho to ještě zvládne? V tuto chvíli je zde 18 stomatologů a 13 z nich jsou důchodci,“ varoval Bartl.

Dvacet tisíc lidí nemá kam chodit s bolestí zubů

Navíc na celém Děčínsku je 70 stomatologů, v posledním půl roce 10 z nich skončilo a nastupují pouze 2 noví. „Najednou je tu 20 tisíc lidí, kteří nemají svého zubaře, a situace se bude dál zhoršovat,“ přiblížil Bartl.

Podle Vykoukala je projekt ministerstva zdravotnictví lepší než nic a trochu by pomoci mohl. „Pokud ale absolventi zůstanou po škole v Praze nebo jiném velkém městě, dokážou ministerstvem přidělované peníze vydělat v krátkém časovém úseku,“ vysvětluje Vykoukal.

„My se snažíme lékaře přilákat, nabízíme byty, parcelu za směšné peníze, pomoc s vybudováním ordinace... Stále je to málo,“ posteskl si.

„Také komora se snaží situaci řešit desetiletí. Nyní se přidalo i ministerstvo zdravotnictví a lékař tak může v součtu za určitých okolností získat bonifikaci 2 až 2,5 milionu korun od ministerstva zdravotnictví, obcí i pojišťoven,“ řekl Bartl.

„Problém je, že lékaři na sever nechtějí, protože region má špatnou pověst, koupěschopnost obyvatel je nízká. Když si lékaři mohou vybrat, Ústecký kraj to není,“ dodal.

zpět na článek