iDNES.cz

Na zámek by se mohla vrátit cenná tapiserie Thunů, zatím je v muzeu

  8:02
Tapiserie vyrobená v druhé polovině 17. století v Bruselu pro pasovského biskupa Václava Thuna by se mohla vrátit do komnat děčínského zámku. Nástěnný koberec se nyní nachází v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. Zámek usiluje o jeho zapůjčení. Za to nabízí, že tapiserii zrestauruje.

Obraz Sigismunda Rudla, který zachycuje Rohový sál děčínského zámku s tapiserií v roce 1921. | foto: archiv zámku

Koncem 19. století vzácný nástěnný koberec do Děčína přivezl zámecký pán František Thun. Jak se tapiserie dostala do sbírek Uměleckoprůmyslového muzea, není jasné.

„S muzeem vedeme jednání, za jakých podmínek by nám mohli tapiserii zapůjčit. Jednou z nich je i to, že ji necháme zrestaurovat,“ upřesnil kurátor mobiliárních fondů děčínského zámku František Šuman.

Nástěnný koberec, na němž je mytologický výjev svatby Zenobie s Odénatem a zdobí ho i thunský erb, Šuman v Uměleckoprůmyslovém muzeu objevil náhodou, když si prohlížel katalog tamních exponátů. 

„Z dobových fotografií a hlavně z akvarelu, který nám tu visí, vím, že tapiserie byla v majetku Thunů, jimž zámek patřil, visela v rohovém sále,“ poznamenal Šuman.

Zrestaurování by stálo půl milionu

Restaurování památky by vyšlo zhruba na půl milionu korun. Zámek chce peníze mimo jiné získat i z veřejné sbírky.

„Na Vánoce jsme udělali akci s názvem Koláč pro zámek. Koláče, které lidé přinesli, jsme prodávali v naší kavárně. Výtěžek byl více než dvanáct tisíc korun. Další peníze sbíráme do kasiček,“ doplnila ředitelka děčínského zámku Iveta Krupičková.

Sbírka už se v minulosti osvědčila, na restaurování obrazů se zámku podařilo od lidí získat sto tisíc korun.

„Tehdy jsme také vybírali do kasiček a dělali různé akce, třeba noční prohlídku, kdy se průvodci vzdali honoráře a věnovali ho sbírce,“ přiblížila Krupičková.

Další peníze na restaurování nástěnného koberce chce zámek získat z evropských fondů. Dostat by mohl až tři sta tisíc korun.

Cenný nástěnný koberec byl zřejmě součástí rozsáhlejší kolekce. Po zrušení pasovského biskupství se vybavení paláce rozprodalo mezi starožitníky a od nich ho koncem 19. století získal František Thun, který sbíral vše, co souviselo s thunským znakem.

zpět na článek