„V blízkosti mimoúrovňové křižovatky na místě bývalé benzinové stanice byly zakopané nádrže s ropnými látkami. V současné době se vyhodnocují,“ přibližuje jeden z nálezů Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, které je investorem stavby (o stavbě Vilsnické spojky zde).
Největší překvapení ale čekalo pod ulicí Práce archeology, kteří odkryli pozůstatky osídlení z doby mladšího zemědělského pravěku.
„Je to zřejmě největší objev, i když podle starších nálezů, které jsme tu učinili už na jaře tohoto roku, byl tak trochu očekávaný. Podařilo se nám zachytit pozůstatky osídlení z doby mladšího zemědělského pravěku,“ popisuje Aleš Káčerik, archeolog a ředitel společnosti Archeo Sever.
„Na několika metrech čtverečních se dochovaly mělké jámy zahloubené do místního jemného písku, které tehdejší obyvatelé zaplnili svými odpadky,“ dodává Káčerik.
Odborníci na historii v odkrytých prohlubních objevili několik drobných zlomků keramických nádob či hliněných omítek ze stěn domů, takzvaných mazanic.
„Kromě toho jsme po ukončení výzkumu odebrali část hlíny z výplní těchto odpadních jam. Tušili jsme, že budou obsahovat množství okem málo postřehnutelných úlomků spálených uhlíků dřev a dalších mikroskopických zbytků rostlin či jejich semen,“ upozorňuje Káčerik.
Nádoby ze starší doby železné
Po prozkoumání fragmentů nádob, jejich tvarů a výzdoby pak mohli archeologové prohlásit, že pocházejí z období starší doby železné, tedy zhruba z 8. až 5. století před naším letopočtem.
A proplavením vzorků hlín ze zkoumaných objektů a následnou analýzou pod mikroskopem se jim také podařilo zhruba 650 miniaturních zbytků rostlin určit podle botanického klíče.
„Máme teď díky tomu daleko více poznatků jak k vegetaci, která rostla na pravěkém sídlišti a v jeho okolí, tak i k druhům pěstovaných rostlin, které byly součástí obživy pravěkých lidí. Kromě luštěnin jako brukev, vikev či čočka, v dnešní době spíše méně konzumovaných, se tehdejší obyvatelé živili i prosem nebo pšenicí,“ líčí Káčerik.
Velmi dobře známými a využívanými pak byly podle něj už tehdy i bylinky, třeba máta, kopřiva či přeslička při problémech močových cest nebo vlaštovičník jako prostředek k léčbě a odstraňování kožních problémů, například bradavic.
„V nejbližší době očekáváme další výsledky analýz uhlíků z výplní odpadních jam. Po jejich vyhodnocení budeme vědět více i o tehdejších druzích stromů či keřů, které mohly být zdrojem dalšího využití buď jako topiva, či jako suroviny pro výrobu kuchyňského nádobí nebo náčiní pro další řemeslné opracování,“ podotýká archeolog.