Volby podle studentů: vyhráli Piráti, na druhém místě skončilo ANO

Komu dala svůj hlas, Gábina Malá nijak netajila. „Zakroužkovala jsem ČSSD. Budu je volit i při normálních volbách, stejně jako zbytek mojí rodiny,“ prozradila studentka maturitního ročníku litvínovského gymnázia. 

„Je to strana, která pro lidi dělá nejvíc. Určitě bych nikdy nevolila Babiše,“ dodala dívka s vlasy staženými do culíku.

Do provizorní volební místnosti dorazila ve středu dopoledne v rámci dvoudenních studentských parlamentních voleb, kterým se říká také volby nanečisto, s celou třídou. Kantorka je sem přivedla při hodině občanské výchovy. 

Kdo chtěl, vzal si do rukou lístek se seznamem kandidujících subjektů a šel za plentu. Někteří zůstali u dveří, volit odmítli. „Pro mnohé z nás je to nezajímavé,“ podotkla Gábina. Sama přiznala, že sice má o svém favoritovi jasno, politika jako taková ji ale příliš „nebere“.

Po zveřejnění výsledků se ukázalo, že byla jedním z mála příznivců sociální demokracie. Partaj u studentů středních škol a učňů v Ústeckém kraji totiž propadla. Nedostala ani tři procenta hlasů. 

Potvrdila se naopak předpověď zdejšího premianta a člena volební komise Tomáše Čapka. „Z toho, co člověk vyslechne, si myslím, že hodně hlasů dostanou Piráti,“ tipoval student předposledního ročníku ve středu ráno, dvě hodiny před koncem hlasování.

Česká pirátská strana kralovala nejen v Ústeckém kraji, kde se k volbám přihlásilo 23 škol, ale v regionech napříč republikou a stala se celkovým vítězem. „Máme z toho radost. Potvrzuje to, že jsme nová síla vybudovaná na zelené louce. Nejsme pohrobci KSČ ani lidovců,“ uvedl krajský lídr Pirátů Mikuláš Peksa.

Pětiprocentní hranici zajišťující vstup do Sněmovny překonalo v celkových výsledcích sedm subjektů. Čísla z Ústeckého kraje se pak s těmi celorepublikovými téměř úplně ztotožňují. I tady dýchala druhému ANO na záda TOP 09.

Před čtyřmi lety před předčasnými volbami vypadaly pomyslné stupně vítězů v kraji při studentských volbách stejně. Odlišnosti byly na dalších příčkách. Čtvrtá u studentů byla radikální DSSS, za kterou se umístila nyní skoro opomenutá sociální demokracie. 

Nad pět procent se tehdy dostala ještě ODS a komunisté. Ti letos v kraji získali pouhých 4,3 %. Ještě hůře je na tom výše zmíněná extremistická DSSS, ta totiž v roce 2013 dostala 11,8 %, nyní jen 1,96 %.

„Od učitelů a na základě návštěv škol víme, že většina žáků přistupovala k volbě zodpovědně. Část náctiletých vybírala a volila z recese,“ řekl Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách, který projekt studentských voleb před sedmi lety inicioval.

Oba přístupy byly k vidění i v Litvínově. „V úterý ráno, když volby začaly, se to tu dost srocovalo a rozjížděly se debaty na různá témata. Mluvilo se třeba o adopcích homosexuálními páry. Nebo se stalo, že někteří přišli v hodině tělocviku, tak říkali, že budou volit sportovce,“ usmíval se Tomáš Čapek. 

Sám svůj hlas také odevzdal. Skutečných voleb se ale ještě zúčastnit nemůže. „Osmnáct mi bude v prosinci. Půjdu volit až v lednu nového prezidenta,“ dodal.

A jak se výsledky studentského hlasování liší od předvolebních průzkumů? Podle toho nejčerstvějšího, který pro MF DNES zpracovala agentura STEM/MARK, by volby do Sněmovny vyhrálo ANO s 27,7 % hlasů před druhou KSČM (11,9 %) a třetí ČSSD (11,7 %).