„Do veřejné lednice může dát jídlo každý, kdo ho nespotřebuje, ať už jsou to trvanlivější potraviny či ovoce, zelenina nebo i sladkosti. I když má potravina minimální datum spotřeby, je použitelná i dalších několik měsíců, jako třeba pasterizované mléko či sušenky,“ upozorňuje.
První tři lednice stojí u kaváren, jež byly ochotné spolupracovat. Obsluhují je ale dobrovolníci.
„Jinak to nejde, protože k provozu by musel mít podnikatel živnostenské oprávnění k provozování charity a do toho se nikomu zatím nechtělo,“ tvrdí Vodička.
S hygienou prý problém není, podmínkou bylo jen to, že lednice nesmějí být v místě, kde kavárny skladují vlastní zboží. Proto stojí pod přístřeškem venku.
Každá lednice má svůj vlastní řád
Každá lednice má svůj provozní řád. Lidé tam nesmějí dát nic zkaženého, zapáchajícího, nepatří tam ani vejce. „Ten, kdo si jídlo vezme, si ho bere na vlastní zodpovědnost,“ doplňuje Vodička.
Aby mohly vzniknout veřejné lednice i jinde, potřebuje Vodička další dobrovolníky. Kontaktují ho přes Facebook na jeho osobním profilu nebo na profilu Veřejné lednice Praha.
Proti plýtvání jídlem Vodička bojuje i běháním. Absolvoval dvouměsíční cestu z Varnsdorfu přes Brno a Bratislavu do Budapešti a cestou pořádal přednášky, hlavně na školách.
„Učím lidi, jak lze s jídlem hospodařit a že je zbytečné ho vyhazovat, když jiným chybí,“ říká . Dodává, že v budoucnu by rád běžel i do jiných zemí, například do Turecka.