„V okolí nor si začínají hrát letošní mláďata. Nejsnadněji lze sysly pozorovat tam, kde jsou již na přítomnost lidí zvyklí. Je to především okolí parkoviště a restaurace,“ říká Jana Ptáčková ze Správy CHKO České středohoří.
Jistota, že člověk na sysly narazí, je hlavně ráno a v odpoledních hodinách. Syslí hvízdání se z nor ozývá od března do srpna, kdy se tato zhruba dvaceticentimetrová zvířata ukládají ke spánku.
„V loňském roce jsme ale zaznamenali rekordmana ještě v listopadu,“ upozorňuje na zajímavost Ptáčková.
Sysli jsou na pozorování velmi vděčná zvířata, hezký zážitek je možné získat bez jakékoliv výbavy. S dalekohledem a dávkou trpělivosti se ale o syslech lze dozvědět mnohem více.
Sysel patří mezi kriticky ohrožené živočichy. V minulosti však býval běžně rozšířený a do poloviny minulého století byl považován za hospodářského škůdce.
Cílené hubení a dramatické změny způsobu hospodaření zapříčinily, že počet syslů rapidně poklesl.
Sysel má za domov stepní prostředí s pravidelně kosenými plochami. Dnes žije v pouhých 36 lokalitách v České republice.
Populaci pomohlo kosení ploch
V roce 2003 odhadli ochránci přírody populaci na Rané na pouhých patnáct jedinců.
„Za to, že se zde vůbec zachovala, vděčíme i příznivcům bezmotorového létání a leteckého modelářství, kteří zde kosili přistávací plochy a ty sysel využil jako útočiště,“ poznamenává Jana Ptáčková.
Populaci syslů se podařilo navýšit i díky postupné obnově krajiny, pomohlo především kosení a též likvidace dřevin.
V roce 2011 tam ochránci napočítali 150 jedinců. Během uplynulých šesti let se jejich počet ještě navýšil, pomohl evropský projekt LIFE+ Stepi Lounského středohoří.
„Proto bylo možné se péči o biotop sysla systematicky a intenzivně věnovat. Znamenalo to především jednat s vlastníky pozemků. A odstranit křoviny, které se zde nedostatkem hospodaření rozrostly, podpořit vhodný management, to znamená kombinaci kosení a pastvy,“ popisuje Ptáčková.
Na Rané se nacházejí ještě další místa, kde by se mohli syslové usadit. „Pracujeme na plánech, jak syslům usnadnit pohyb i mimo samotný kopec, v nejlepším případě s výsledkem osídlení další lokality,“ dodává Ptáčková.