Projekt si dal za cíl upozornit na barokní památky a kdysi významné hospodářské statky především na Lounsku a oživit je kulturou a turistikou.
„Nachází se zde poměrně velké množství památek spojených s rodem Schwarzenbergů, o kterých se ale příliš neví. Rod je obhospodařoval téměř tři sta let,“ připomíná Vít Pávek, který se bádání o historii Schwarzenbergů dlouhodobě věnuje.
Region je výjimečný tím, že v okruhu třiceti kilometrů kolem Loun se dodnes dochovalo 14 panských sídel, které Schwarzenbergové ve své době využívali. „Taková hustota památek na poměrně malém území není ani v jižních Čechách,“ vyzdvihuje Pávek.
Mnoho staveb je nepřístupných, výjimkou je Nový Hrad
Ve spolupráci s lounským informačním centrem připravil leták o nejzajímavějších památkách a místech, který turisty seznámí nejenom s jejich schwarzenberskou historií, hospodářským významem, ale i současným stavem.
Výročí Schwarzenbergů
|
Leták bude k mání jak v infocentrech v regionu, tak i ve středních Čechách a na zámcích v jižních Čechách.
Handicapem mnohých památek je to, že nejsou veřejně přístupné a ani v minulosti nebyly turistickým lákadlem. Výjimkou je krajem vlastněný zámek Nový Hrad v Jimlíně. Letos si tam připomínají výročí 250 let, kdy Josef Adam ze Schwarzenbergu zámek zakoupil.
Některé památky jsou přístupné jen při zvláštních příležitostech, jde například o kostely v Postoloprtech či ve Smolnici. „Jednáme s majiteli dalších památek o možné spolupráci, částečném zpřístupnění například ke komentované prohlídce nebo pořádání kulturních akcí,“ pokračuje Pávek.
Reprezentační sídla na jihu, hospodářství na severu
Projekt ukazuje i na špatný stav některých staveb. Třeba zámek, statek a pivovar v Postoloprtech jsou „vybydlené“ a postupně se rozpadají i zámky ve Vršovicích a Lipně.
„Jsou tu ale i takové, které se daří zachraňovat, například v Toužetíně či Lenešicích. Některé opomíjené památky se snad díky projektu a zájmu turistů podaří kulturně oživit,“ věří Pávek.
Zatímco v jižních Čechách měli Schwarzenbergové především reprezentativní zámky, které na sebe poutají pozornost dodnes, na Lounsku tomu bylo naopak. Jde o oblast s menšími zámečky, ale velkými zemědělskými statky.
Schwarzenbergové na konci 19. století vlastnili na Lounsku a Lovosicku zhruba 20 tisíc hektarů pozemků, což je zlomek oproti 156 tisícům hektarů v jižních Čechách. Přesto měly statky na severu velký hospodářský význam, hlavně díky zemědělskému rázu krajiny.
Nejmodernější pivovar v celém Rakousku-Uhersku
Přímo v Lounech postavili Schwarzenbergové v roce 1892 tehdy nejmodernější pivovar v Rakousku–Uhersku. Jen o třináct kilometrů dál, v Postoloprtech, přitom již jeden pivovar měli, ten přestavěli o pár let dříve.
Vedle pivovarů fungovaly i knížecí cukrovary, těžilo se uhlí na Džbánku, ale i obchodovalo s břvanskou minerální vodou.
Zlom nastal během pozemkových reforem ve 20. letech 20. století, kdy o značnou část pozemků rod přišel a zbylých statků se začal zbavovat. Vybavení z většiny severočeských zámků odvezl do jižních Čech.
Zbylé zámky a statky napříč republikou byly rodu odebrané dva roky po druhé světové válce. Poválečná éra se pak velmi citelně dotkla schwarzenberských památek právě na Lounsku. Mnohé z nich totiž posloužily jako sklady, na jiných hospodařila zemědělská družstva. Žádná však nebyla otevřena veřejnosti.