Na to, že tvůrci senátorské předlohy v čele s Ivo Valentou (ČSSD) „na návrhu moc neudělali“ poukázal senátor ČSSD Jaroslav Malý. Podle něj by norma vyžadovala čtyři desítky legislativních úprav.
Proti novele se postavil také Václav Hampl (KDU-ČSL), kterému se „nelíbí škubat pořád s právním prostředím“. Podle jeho slov si kuřáci i majitelé hospod na přísná protikuřácká pravidla už „v zásadě zvykli bez velkého remcání“.
Naopak další projednávání novely podporovali Jiří Čunek (KDU-ČSL), Jiří Vosecký (STAN) a Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj by si ze zákona minimálně zasloužilo vyškrtnout zákaz prodeje alkoholu osobě, která by pak mohla pod jeho vlivem ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Toto usnesení totiž podle Vystrčila předpokládá, že „každý číšník bude lepším prognostikem než Zeman s Klausem dohromady“.
Protikuřáckým zákonem se v dubnu zabýval také Ústavní soud, který odmítl zrušit úplný zákaz kouření ve veřejných prostorech a v zákoně provedl jen dílčí škrty.
Senátorský návrh počítá s tím, že by mohli majitelé restaurací obnovit kuřácké prostory, které by neměly přesáhnout 30 procent celkové plochy. Přestupkem by mělo být vnášení pokrmů nebo vstup mladistvých do těchto prostor. Autoři navíc podle předlohy chtějí, aby se zákaz nevztahoval na malé bary a pivnice do 80 metrů čtverečních, kde se nepodává jídlo.
Předkladatelé novely zdůvodnili prolomení zákazu také tím, že nevedl ani k poklesu spotřeby tabákových výrobků, ani ke snížení počtu mladých kuřáků. Statistiku ale nepředložili.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na jaře uvedl, že je příliš brzo na posouzení dopadů zákona, který platí od konce loňského května. Úplný zákaz kouření podporuje podle květnového průzkumu Univerzity Karlovy ve spolupráci s agenturou Ipsos 71 procent Čechů. Proti je zbytek a rozhodně jej odmítá 12 procent lidí.