V květnu a červnu se průzkumu zúčastnilo 1002 žáků gymnázií, středních škol a učilišť. Autoři průzkumu zjistili, že většina mladých moc neví o tom, jak fungují internetové vyhledávače a sociální sítě, i když z nich čerpají většinu zpráv. Jistí si nejsou ani tím, která média jsou veřejnoprávní, co jsou dezinformační weby a kdo vlastní soukromá média.
Schopnost porozumět informacím a třídit je, tedy mediální gramotnost, má podle autorů průzkumu výrazný vliv na vnímání role médií v demokratické společnosti. Žáci s větší mírou této gramotnosti výrazně častěji souhlasí s tvrzením, že jsou nezávislá média důležitá pro fungující demokracii. Tito středoškoláci také považují za méně důvěryhodná média ta, která vlastní politici.
Kolem třetiny respondentů v průzkumu uvedlo, že zná nějaké dezinformační weby. Asi 88 procent žáků zároveň odpovědělo, že se na internetu setkává s nepravdivými informacemi. Při posuzování důvěryhodnosti dvou zpráv, z nichž byla jedna ze zpravodajského webu a druhá dezinformačního, zvolila správnou odpověď polovina středoškoláků.
Středoškoláci si v průzkumu nebyli jisti, která média jsou veřejnoprávní. Mnozí z nich označili za veřejnoprávní i komerční televize, rádia nebo weby. Například webové stránky Parlamentnilisty.cz považuje za veřejnoprávní, nebo neví, zda je nebo není médiem veřejné služby, přibližně 57 procent žáků.
Studenti se neorientovali ani ve vlastnících soukromých médií. Nejvíce znali Jaromíra Soukupa, kterého k TV Barrandov správně přiřadilo 62 procent z nich. U ostatních soukromých médií klesl podíl správných odpovědí na polovinu. Například web IDNES.cz správně spojilo s premiérem Andrejem Babišem (ANO) 48 procent respondentů a web Aktuálně.cz se Zdeňkem Bakalou 35 procent žáků.
To, že obsah zobrazovaný na sociální síti Facebook řídí matematické algoritmy, věděly v průzkumu asi dvě pětiny žáků. Podobné množství také nevědělo, že jsou příspěvky s označením „sponzorováno“ placená reklama. Studenti gymnázií celkově odpovídali lépe než ti z ostatních škol.